You And I Forever...

7.

Kapitola 7.
Proč je svět tak malej
10.1.1981

S Fredem si začínám čím dál víc rozumět. Upřímně, na začátku by mě to ani nenapadlo. Nejdřív jsem si myslela, že jsme úplně odlišní, že máme jiný styl oblékání, chování, jiné názory...
Ale opak je pravdou! Máme spousta věcí společných. Třeba oba milujeme kočky.

Nikdy jsem si nemyslela, že se setkám s takovou hvězdou, a už vůbec ne že se z ní stane můj přítel. Freda už ale nevnímám jako slavného zpěváka a ikonu, vnímám ho jako mě blízkou osobu, kterou mám nadevše ráda. Stejně to mám i s ostatními z kapely.

Během posledních pár dní jsem se s Fredem párkrát potkala, a dnes znovu. Pozval mě na nahrávání jejich alba.

,,Ahoj drahoušku.'' usměje se Fred, který na mě i se svým řidičem čekají před domem.
,,No ahoj.'' usměju se.
,,Co to vůbec nahráváte za album?'' zeptám se když nastoupím do auta.
,,Je to soundtrack k filmu Flash.''
,,Flash? Jako ten superhrdina?''
Freddie přikývne.
,,Taky si ho měla v dětství tak ráda?''
,,Jo! Milovala jsem ty komiksy! Byla jsem jediná holka z mýho okolí co se zajímala o superhrdiny.'' uchechtnu se.

~•~

Fred mi jako velký gentleman otevře dveře a uvidím celou kapelu vegetit ve studiu. Kromě kapely jsou ve studiu ještě nějaký dva chlápci.
Všechny oči visí na mě. Asi nejvíce mě ale propaluje pár svítivě modrých očí. A to mě nejvíc znervózňuje.

Rozhodnu se to co nejvíce ignorovat a podívám se na Briana, který se na mě mile usměje. Ucítím divný pocit. Hezký, příjemný pocit..

,,Drahoušku tohle jsou Mike a Billy, zvukaři.'' představí nás Fred.
Kývnu k těm dvoum chlapům na pozdrav a já si uvědomím že toho s delšími hustými tmavými vlasy znám. Před pár měsíci využil mých služeb..

Ohnu pohledem a modlím se, aby mě nepoznal. Jenže podle toho jak na mě zírá mě asi určitě poznal.
Co mám dělat? Proč je svět tak malej?!

,,Pojď, posaď se.'' pobídne mě Deacy a uvolní mi místo na gauči.
,,Takže, pustíme se do toho.'' tleskne Fred, čímž probudí Billa, který na mě celou dobu čuměl.

~•~

Bill se tak zažral do nahrávání, že na mě naštěstí zapomněl. Navíc, teď asi na asi čtvrt hodiny zmizel, což je ještě lepší.

Brian teď nahrává kytarové party k písni The Hero. Když na Briana tak koukám, uvnitř cítím zase ten pocit, který jsem cítila předtím. Ten jeho soustředěný výraz, oříškově hnědé oči upírající se na jeho krásnou kytaru, kudrlinky kolem jeho obličeje, to jsou rysy anděla..
Ježiš v klidu!

,,Promiň dojdu si na záchod.'' špitnu k Deacymu a zvednu se z gauče.
Vyjdu ze studia a uvidím stát Billa na chodbě opřeného o zeď s cigaretou v ruce. Rozhodnu se projít nenápadně okolo.

,,Pamatuju si tě.'' zamumlá a já se zarazím.
Pomalu se na něj otočím a on se na mě upřeně podívá.

Popotáhne z cigarety a odstrčí se od stěny. Pomalým krokem dojde až ke mě. Začnu couvat a můj mozek začne pracovat na dvě stě procent.

Zády narazím do stěny, takže už nemůžu couvat dál. Takže jsem v háji. Bill se zastaví pár centimetrů přede mnou. Jdou z něj hodně cítit cigarety. Najednou mě chytne za boky. Vyděšeně strnu.

,,Nech mě!'' trhnu sebou a zkusím se dostat z jeho sevření, jenže mě chytne za obě zápěstí. Přitiskne se ke mě a hlavu skloní k mému uchu.

,,Hrozně jsem si to s tebou tenkrát užil. Co si to zopakovat?'' zašeptá a polknu na sucho.
Všichni chlapy jsou stejný. Všichni mají ženský jen na to jediný...

Uslyším zavrzání dveří. Bill ode mě odskočí. Ve dveřích stojí Fred a zmateně se na nás dva střídavě dívá.

,,Alex co se děje?'' zeptá se Fred.
,,J-já o-on...'' nějak nedokážu poskládat normální srozumitelnou větu.
Nevím jak se to Fredovy povedlo, ale asi si dokázal domyslet co se stalo a co se mohlo stát.

Svižným krokem dojde k Billovy, naštvaně ho chytne za košili a odvede ho k východu. Cestou slyším létat všelijaké nadávky z Fredovy strany. A vlastně i z Billovy strany.

,,Co se stalo?'' vyděšeně se otočím a uvidím Briana.
,,To je jedno.'' mávnu rukou a usměju se na něj. Brian mi úsměv vrátí.

Rozhodnu se vrátit do studia.
,,Alex?''
,,Jo?''
,,Za asi hodinu končíme tak mě napadlo jestli bys pak se mnou nechtěla jít někam na jídlo.''
,,Jasně, půjdu ráda.''

Za chvíli se Fred vrátí do studia.
,,Freddie promiň že jste kvůli mě přišli o zvukaře.'' šeptnu k němu.
,,To vůbec nevadí. Stejně byl úplně neschopnej, však si to sama viděla dneska.'' mávne nad tím rukou.