You And I Forever...

14.

Kapitola 14.
Sen
11.2.1981

,,Už si někdy letěla letadlem?'' zeptá se mě Deacy.
,,Jo párkrát.'' špitnu a unaveně zívnu. Skoro dvě hodiny jsme čekali na odbavení a teď tu další hodinu čekáme až bude letadlo připravené k odletu. I když jsem extrémně unavená, zároveň se nemůžu dočkat až budu v Americe. Občas si říkám, jestli tohle všechno není jenom sen nebo halucinace, když se sotva udržím na nohou.

Brzy už ale ohlásí náš let a vydáme se k bráně. Za chvíli už si hledám své místo v letadle. Posadím se na sedadlo do uličky. Nebudu lhát, jsem docela nervózní. Už jsem hodně dlouho neletěla.

,,Vypadá to že strávíme cestu spolu.'' uslyším najednou.
Podívám se nahoru a uvidím Briana stát nademnou. Usměju se na něj a Bri se posadí vedle mě.
,,Bojíš se?''
,,Ne.'' zakroutím hlavou.
,,Ty lžeš.'' prohlásí po chvíli.
,,Proč myslíš?''
,,Máš zmenšené zorničky, což u tebe znamená buď strach nebo nervozitu.''
,,Jak-jak to víš?'' zeptám se zaskočeně.
,,Vím.'' usměje se.

Ještě asi deset minut přicházejí další a další lidé zmateně hledající svá místa v letadle. Celou dobu já a Brian mlčíme. Pak se ale letadlo rozjede a pomalu začne nabírat na rychlosti. Rozbuší se mi srdce. Pevně zavřu oči a zhluboka dýchám. Rychle nahmatám Brianovu ruku, kterou následně pevně stisknu.

,,Jaké je tvoje nejoblíbenější jídlo?'' zeptá se mě najednou Brian.
,,C-co?''
,,Tvoje nejoblíbenější jídlo.'' zopakuje.
,,Vždyť-vždyť to přece víš... třešňový koláč.''
,,Oblíbená píseň od Queen?''
,,White Queen.''
,,Nejoblíbenější člen Queen?''
,,Freddie.''
Podívám se na Briana a hned se začnu smát jeho zaskočenému výrazu.

Letadlo vzlétne a ještě chvíli pevně držím Brianovu ruku. Po chvilce ji pustím. Brian ale začne tu mou hladit.
,,Proč ses mě ptal na ty věci?'' zeptám se lehce zmateně.
,,Abych tě rozptýlil.'' usměje se.
,,Děkuju Briane.'' zašeptám a Brian se znovu usměje.
Nenápadně se k němu natáhnu a vlepím mu pusu na tvář.

,,Takže... tvoje nejoblíbenější písnička je White Queen?'' zeptá se mě s úsměvem a přikývnu.
,,Víš že jsem ji napsal já?'' pochlubí se.
,,Vím.'' zazubím se.

~•~

Čtrnáct hodin v letadle není žádná sranda. Většinu času jsem spala nebo si povídala s Brianem. Když letadlo přistálo, bylo něco kolem půlnoci. Vyzvedneme si svá zavazadla a vyjdeme před letiště, kde stojí dvě velké černé luxusní limuzíny.

,,Ty jsou pro nás?'' zeptám se zmateně Briana.
Ani my nemusí odpovědět, hned se k nám rozběhnou dva řidiči kteří nám naloží zavazadla do kufrů.

Nasedneme si do limuzín, já s Brianem, Rogerem a Johnem Reidem, manažerem kapely, do jedné a Fred, se svým asistentem a Deacym do druhé.

~•~

,,Tady jsme ubytovaný?'' vydechnu šokovaně když vejdeme do obrovské hotelové haly zdobené většinou zlatými dekoracemi.
,,Jo, nelíbí se ti to tu snad?'' zeptá se s úšklebkem Deacy.
,,Naopak! Je to tu krásný!''
,,Tady jsou klíče od vašeho pokoje.'' prohlásí John Reid a podá mi klíče.
Ujme se nás milá slečna která nás zavede k našim pokojům.

Když odemknu dveře toho svého musím se několikrát štípnout, abych se ujistila že tohle není fakt jen sen.
Vejdu do předsíně, kde nechám svůj kufr a batoh. Svižně projdu krátkou chodbou a dostanu se do obrovského obýváku.

Celý apartmán je sladěný do bílé a různých odstínů modré. V krásnějším hotelu jsem snad ještě nebydlela. Nejvíc mě asi odrovnala velikost televize, která stála naproti gauči.

Poslední zastávkou mé prohlídky byla ložnice. Když otevřu dveře uvidím obrovskou manželskou postel s bílým povlečením. S pusou otevřenou dokořán na ni zírám.
Celá jenom pro mě?!

Rozběhnu se k ní a skočím na ni. V tu chvíli mám pocit jako bych skočila do obláčku. Pak se posadím na její okraj a jen se rozhlížím po ložnici.

Opravdu už nepracuju jako prostitutka?
Opravdu pracuju pro slavnou kapelu?
Opravdu jsem se zamilovala do kytaristy té kapely?