„Ahhh, mělas mě vidět, Chi. Viděla jsem úplně rudě a málem tu děvku z těch jeho dokonalejch zad strhla," zaúpěla jsem a zabořila hlavu do polštáře.
Právě uběhlo zhruba deset minut od chvíle, kdy mě Tyler opět odvezl sem a rozloučil se se mnou další pusou na čelo. Měla bych si na to už pomalu zvykat, ale pokaždý mi to připadá jako poprvé.
Od chvíle, co se za ním zaklaply dveře, jsem Ching postupně vyprávěla do nejmenších detailů všechno, co jsme spolu podnikly, včetně mojí první lekce surfování, kterou mi Ty zadarmo poskytl hned po obědě. Pozorně mě poslouchala a někdy se mi dokonce smála, jakou blbost jsem zase projednou vypustila z pusy. Neměla jsem už ani energii být na ni naštvaná.
Když na to Ching nic neříkala, zvedla jsem hlavu z polštáře (už jsem se pomalu začínala dusit) a zjistila, že se na mě dívá tak nějak podivně soucitně.
„Miluješ ho?"
„Cože? Teda – ne, ne, NE! Samozřejmě, že ne. Ne, že bych ho neměla ráda – chci říct – Ching, znám ho sakra jenom 5 dnů, já nemůžu... Jaks na to sakra přišla?"
Tak nějak se ze mě v jedné milisekundě stal koktající uzlíček hormonů.
„No já ti nevím," předstírala zamyšlený výraz, „ třeba tak, že od prvního okamžiku, cos ho viděla po něm slintáš, žárlíš na jakoukoli holku, která po něm, v tomhle případě NA NĚJ skočí, neustále si s ním voláš a píšeš, a když ti dá pusu na čelo, tak pak ještě hodinu stojíš a koukáš do blba?"
Au. Ups. To vážně dělám? Teď, když jsem se nad tím zamyslela, došlo mi, že má ta moje holka šikmooká pravdu. Ale rozhodně jsem se nehodlala vzdát tak snadno.
„Ching, přeháníš. Od doby, co mi udělal na čele další neviditelné tetování svých rtů, uplynulo jen třináct minut a čtyřicet šest se-„
„Rain!" přerušila mě. „Ty to nechápeš, viď? Právě přesně o tomhle mluvím! Co se stalo s tou drsňačkou Rainbow bez příjmení, která v noci oholila kompletně celý tělo Davidovi Johnsonovi, aniž by se probudil jen za to, že tě zatáhl na klučičí záchody a strčil ti jazyk do krku?!"
Další au. Ale konečně mi otevřela oči dokořán. Nebude to Tyler, koho tady miluju. Teda, aspoň doufám.
„Dobře, možná máš trošililililinku pravdu. Ale aby bylo jasno, Davidových koulí jsem se nedotkla ani špičkou prstu. A když porovnáš jeho a Tye, tak můžeš napsat novou Bibli o tom, jak jsou ti dva odlišní."
„Počkat, COŽE?!! Tys viděla Tylerovo to – ehm- dole a nic jsi mi neřekla? Bože můj, vy jste spolu...?"
Sakra. Zapomněla jsem, že na světě existují dvojsmysly.
Začala jsem Chi mlátit polštářem, protože jsem toho měla už vážně dost.
Já....Buch...S ním....Buch...Vůbec....Buch....Nic...Buch...Nemám!...Buchbuchbuch.
Vůbec se nebránila a za chvíli smířlivě zvedla obě ruce nahoru a řekla, že se vzdává. Na okamžik jsem zastavila příval ran, ale Ching toho využila a začalo nové kolo.
Ale potom mi něco vítězoslavného zatroubilo v hlavě a já okamžitě přestala. Ching omylem zahodila polštář na zem.
„Poslyš, Chinguško, ty mi tady říkáš, že z něj nemám být tak hotová, ale pan Dokonalý na tebe jednou mrkne a ty jdeš rovnou dělat práci, kterou nejvíc nesnášíš? Nemyslíš si, že tady má někdo podobnej problém jako já?" sladce jsem se na ni usmála.
Zamračila se na mě, což mi udělalo ještě větší radost.
„Ale to je něco úplně jinýho. Já zrovna nebyla adoptovaná a neflirtuju s mým nevlastním bráchou. A stejně, udělala jsem to pro tebe!"
„Jo, jasně," ulítlo mi.
A pak jsme se obě začaly smát a smály jsme se opravdu hodně dlouho, i když na tom v podstatě nebylo nic vtipného.
Pak se Ching posadila do tureckého sedu a s vážným výrazem řekla: "Ať už se ohledně Tylera rozhodneš jakkoli, jsem s tebou. Vážně, nic ti nevyčítám. Jen nechci, aby ti někdo ublížil."
Když jsem ležela v posteli, ještě jsem o tom všem přemýšlela. Musím utnout cokoli to mezi náma je. Možná si to já jenom představuju a Ty se zatím jen snaží být ke mně milý. A je taky o hodně starší – o kolik vlastně? Ach jo, jsem tak pitomá. Strávila jsem s ním dneska několik hodin a vůbec mě nenapadlo se ho zeptat, kolik mu je. Taková důležitá otázka. Základní otázka.
Rozhodně mu musím přestat psát a nejrozumnější bude, když přestanu používat Facebook úplně. S Gabbe si přeci jenom můžu psát smsky. A co se týká toho mého slintání? Asi to bude tím, že jsem v životě moc atraktivních kluků nepotkala. Jo, určitě to bude tím.
Těsně předtím, než jsem usnula mi před očima probíhala jeho slova.
Vím, že je to asi těžko pochopitelný, ale už dávno jsem si řekl, že až jednoho krásnýho dne budu stát ve svý obrovský vile s bazénem a továrnou na lízátka, držet za ruku manželku a kolem mě budou pobíhat naše děti, budu si moct říct, že jsem něco dokázal."
Tyler chce mít děti. Samozřejmě, většina lidí chce mít děti. A přesně to je ten důvod, proč musím být drsňačka a s nikým se nikdy nezaplést.
Jsem totiž neplodná.
--------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Zase uběhla dlouhá doba od chvíle, co jsem se dokopala něco napsat, za což se samozřejmě (opět :) ) omlouvám. A vzhledem k tomu, že je tato kapitola dost krátká, čekejte v nejbližší době další část ;)
Děkuju moc za trpělivost a krásné komentáře, děláte mi opravdu obrovitánskou radost :3
Love ya all&Write ya soon! <3 :*
ČTEŠ
The End of Endless Darkness
Romance♥ Už jste někdy zažili, že se váš život během několika sekund obrátil vzhůru nohama? Tak přesně to se stalo i mně. ♥ Dlouhých jedenáct let jsem nespatřila jediný záblesk světla. Uvězněná ve vlhkém zatuchlém sklepě s minimem jídla a pití, jsem každo...
