The End of Endless Darkness

11. kapitola - Rada nad zlato (T-POV)

„No podívejme, kdo si po půl roce konečně udělal čas na svýho nejlepšího kámoše," přivítal mě s úsměvem Jaxon, když jsem úplně promočenej vstoupil do restaurace/baru LosAtlantinos. Jaxovi zrovna končila směna a hodlal jsem toho plně využít.

„To víš, i z Miami musí člověk občas vypadnout," poplácal jsem ho po zádech.

„Jak se vede? Doufal jsem, že tě ještě zastihnu v tý uniformě. Musel jsem to vidět na vlastní oči, protože Jaxon Ford – číšník? Kurva, to jsem si nemohl nechat ujít."

„Jen se směj, vole. To se tak někdo má, když je celý dny u moře, kouká na zadky holkám, který učí surfovat a ještě za to dostane slušně zaplaceno. Dáš si pivo?"

„Vážně se po tolika letech ještě ptáš?"

„Dobře, za chvíli jsem u tebe. Jen na sebe hodím nějaký normální hadry a pak si můžeš vylít srdíčko," zasmál se a odešel.

Když jsem mu psal smsku o tom, že s ním potřebuju akutně mluvit, možná jsem to trochu přehnal. Jo, asi určitě.

Vzhledem k tomu, že byl pátek a venku nezvykle hodně pršelo, tak nejspíš zůstaneme tady. Nato, že byly teprve čtyři hodiny, bylo už docela slušně obsazeno, takže jsem měl menší obavy, jestli budeme mít aspoň trošku soukromí.

Jaxon se za chvíli vrátil s dvěma pivy a společně jsme si šli sednout do skrytého salonku s křesly, který vypadaly fakt pohodlně. Problém vyřešen.

„Tak co se děje?" zeptal se Jax, když jsme se konečně posadili.

A tak jsem mu všechno vyklopil. Zabralo mi to asi davcet minut a Jax celou tu dobu ani nepromluvil, jen se občas zasmál. Když jsem skončil, vypadal už víc než pobaveně.

„Takže, dovol mi, abych to nějak shrnul," odmlčel se – „ tvoje matka adoptovala sexy kočičku s pošramocenou duší a od tý doby, cos ji poprvé uviděl, na ni nedokážeš přestat myslet?"

Ou. Opravdu se to dalo říct takhle jednoduše?

„V podstatě jo," připustil jsem a pořádně se napil piva. „Ale mohl bys přestat tolik si to užívat a konečně mi říct, co mám sakra dělat?"

„No, kamaráde, když chlap nemůže přestat myslet na ženskou, je to jedině ze tří důvodů. Buď má obrovský kozy," zvednul na mě jedno obočí a já pokrčil rameny v nesouhlasu, takže pokračoval dál - „je úžasná v posteli," to jsem odmítal jakkoli komentovat – „nebo ses do ní zamiloval."

Povzdechl jsem si. „Když to řekneš takhle-„ okamžitě jsem byl přerušen.

„Jo, já vím, vypadá to na tu třetí možnost. Ne, počkej, nepřerušuj mě," řekl, když jsem se už už snažil protestovat – „To se dá lehce vyřešit, teda pokud s ní nechceš žít šťastně až do smrti a nebrat ohledy na ostatní."

„Opravdu si myslíš, že mám na vybranou? Kdyby se mezi mnou a Rain něco stalo a matka to zjistila, vrátily by se ty její deprese, a to je fakt něco. Takže, co geniálního mi jako můj nejlepší kámoš poradíš?" vyřkl jsem tu nejzásadnější otázku a se značnou silou odložil prázdnou láhev od piva na stůl.

„A mimochodem, neřekl bych, že jsem do ní zamilovanej, ale taky nevyvracím tu možnost, že by se to někdy v budoucnu mohlo stát."

Jax taky dopil svoji flašku, chvíli na mě nevěřícně koukal a pak řekl tu největší kravinu, jakou kdy nejlepší-kámoš-děvkař může svýmu nej-kámošovi-taky-děvkařovi poradit.

„Tak hele, kamaráde, vím přesně, co teď uděláme. Najdeme ti holku."

Teď jsem se pro změnu začal smát zase já. Když jsem se nad tím ale víc zamyslel, začalo to dávat smysl. Jax viděl můj výraz a snažil se svůj nápad obhájit.