Moc se omlouvám, že sem přidávám další část za tak dlouhou dobu, ale pololetí je pololetí.... snad Vám to tahle kapitolka vynahradí. Teď už budu další části přidávat (snad :O :D) častěji.
Děkuju za přečtení, voty a komenty :3
Miluju Vás <3
- Read-n-ShipEvery1 :)*
V sobotu ráno mě probudily přímé sluneční paprsky. Když jsem se natáhla pro mobil, zjistila jsem, že je už půl desáté, což bylo na mě opravdu pozdě. Normálně totiž vstávám v sedm, takže jsem si připadala jako po párty. Ale já vlastně na žádné párty nikdy nebyla. Trošku jsme to s Gabbe asi přepískly s těmi filmy, protože jsem se do postele dostala až o půl druhé.
Poté, co jsem ustlala postel, jsem se odebrala do koupelny a chystala si dát ranní sprchu. Včera na to už nezbyl čas a já si teď připadala nezvykle špinavá.
Když jsem vešla do bílošedé prostorné koupelny, omámila mě výrazná vůně exotického sprchového gelu. Někdo se tu před chvílí musel sprchovat. Nad umyvadlem viselo obrovské zrcadlo, ve kterém se všechen ten luxus koupelny odrážel, takže vypadala větší než ve skutečnosti. Vlezla jsem do vany, i když jsem se neměla v plánu koupat a uvažovala, jak bych mohla docílit toho, aby z té hlavové sprchy u stropu začala téct voda. Pustila jsem kohoutek, ale voda začala prýštit pouze z dolní trysky, kterou se určitě napouští vana.
Když jsem po čtvrt hodině usoudila, že to opravdu nezvládnu, rozhodla jsem se, že se půjdu zeptat Gabbe nebo Elisabeth. Zabalila jsem se tedy do osušky, nazula si nějaké tmavě modré gumové pantofle, které ležely vedle vany, a opustila koupelnu. Šlo se mi špatně, protože mi ty pantofle byly strašně velké. Osuška mi končila sotva pod zadkem, ale doufala jsem, že to nikomu vadit nebude.
Gabbe měla ještě zavřené dveře, což mohlo znamenat jen jediné – to, že ještě spí. Nechtěla jsem ji budit, takže mi nezbylo nic jiného než sejít schody a najít Elisabeth.
„Elisabeth?" zavolala jsem polohlasem, stále s vědomím, že bych mohla vzbudit Gabbe, a když se nikdo neozýval, namířila jsem si to přímo do kuchyně.
„Já vím, že si o mně budeš myslet, že jsem úplně blbá, ale nemohla bys mi říct, jak se pouští ta sprcha nahoře v koupelně? V děcáku měli jen ruční, který se zapínaly nor-„ zarazila jsem se uprostřed slova, protože jsem se ocitla tváří v tvář klukovi, který na mě hleděl s úšklebkem.
První, co mě napadlo, bylo, že je neuvěřitelně sexy. Mohlo mu být něco málo přes dvacet a byl asi o hlavu vyšší než já. Zelenomodré tílko odhalovalo jeho vypracované bicepsy. Obyčejně nesnáším, když kluci nosí tílka, ale na něm se mi kupodivu líbilo. Rukou si prohrábl ještě vlhké hnědé vlasy a zavrtával se do mě pobavenýma modrýma očima.
„Já – ehm – promiň, není tady Elisabeth?" vysoukala jsem ze sebe.
Rychle jsem se vzpamatovala. Nejsem ten typ, co by před klukama padal na kolena a slintal jako dlouho hladovějící pes. To slintání z hladu už mám za sebou.
„Volali jí z nemocnice, naléhavý případ," odpověděl a očima se líně toulal po mém těle. Připadala jsem si jako nahá. Popravdě, já skoro nahá byla.
„Jsem Tyler," usmál se tím já-vím-že-jsem-sexy úsměvem a podal mi ruku. Na předloktí se mu přitom napnuly další svaly. Neříkala Elisabeth, že její syn surfuje? Jo, to bude ono, určitě surfuje.
Prudce jsem se nadechla. Klídek Rain, je to jen tvůj nevlastní brácha. Dýchej.
Musela jsem osušku chytit jen do jedné ruky a modlila se, aby mi nespadla. Nakonec se mi nějak podařilo vsunout moji ruku do jeho.
„Rain," představila jsem se mu. Jeho dlaň byla teplá, a ta horkost se mi ihned rozlila po celém těle. Tohle bude problém. Kdyby se na mě aspoň nekoukal s takovým pobavením, takhle jsem si připadala strašně poníženě.
„Můžeš mi říct, jak se pouští sprcha?" zeptala jsem se ho.
„Co kouzelný slovíčko?" namítl ležérně a pořád mě zkoumal očima.
Fajn. Tuhle hru můžou hrát dva.
Přistoupila jsem k němu o krok blíž, takže se naše těla téměř znovu dotkla a zopakovala svoji otázku. Na konec jsem dodala hlasité „Prosím" a sladce se na něj usmála.
Na chvíli zatnul čelist, ale rychle se vzpamatoval. „Okay, ukážu ti to," řekl nakonec.
„Dáma první," naznačil poklonu a zastavil se ve dveřích, takže jsem se kolem něj musela prosmýknout jen úzkou mezerou a přitom se o něj maličko otřela.
Začala jsem stoupat po schodech a cítila, jak rudnu. Musela jsem bojovat s osuškou, která se mermomocí chtěla dostat výš, a cítila jsem Tylerův pohled v zádech. Mohla jsem aspoň doufat, že se mi koukal na záda, ale to bych byla moc naivní. Ten bastard.
„Mimochodem, jsem rád, že ti moje Crocsy tak dobře pasujou," zaslechla jsem jeho pobavený hlas těsně po tom, co jsem vyšla nahoru.
Otočila jsem se čelem k němu a nechápavě zvedla obočí. „Cože?"
„Moje Crocsy," ukázal na moje modré půjčené pantofle.
„Jo tak, nemůžeš prostě říct pantofle?" zamračila jsem se na něj. „ Ale omlouvám se, nechtěla jsem zamokřit podlahu a žádné jiné boty nebyly po ruce," dodala jsem už smířlivěji, protože mi došlo, že jsem si je vlastně vzala bez dovolení.
Došli jsme do koupelny a já si teprve teď uvědomila, že na věšáku visí moje zbrusu-nové černě krajkované kalhotky a podprsenka, které jsem si chystala obléknout po sprše. Ach bože, trapnější už to být nemůže.
„Je to úplně snadný," spustil Tyler, když přistoupil k vaně. „Zapneš kohoutek a zatáhneš za tuhle páčku. Pojď si to zkusit," dodal naoko důležitým hlasem.
Vlezla jsem teda do vany stále zabalená v osušce a čekala, až odejde, abych se mohla konečně osprchovat. On se však stále nenuceně opíral o umyvadlo.
„Haló, mohl bys laskavě odejít? Jestli ti to ještě nedošlo, mám se v plánu osprchovat," pronesla jsem otráveně.
„Jak si přeješ," ušklíbl se, ale místo toho, aby se odebral ke dveřím, pustil kohoutek, zatáhl za páčku a na mě začala prudce dopadat voda.
Až budu mít zabíjecí náladu, do které nemám daleko, vím, kdo bude první na seznamu. A že to bude bolestivá smrt.
ČTEŠ
The End of Endless Darkness
Romance♥ Už jste někdy zažili, že se váš život během několika sekund obrátil vzhůru nohama? Tak přesně to se stalo i mně. ♥ Dlouhých jedenáct let jsem nespatřila jediný záblesk světla. Uvězněná ve vlhkém zatuchlém sklepě s minimem jídla a pití, jsem každo...
