The End of Endless Darkness

3. kapitola - Cesta do neznáma (R-POV)

Další část je tady:) Vím, že zatím se toho moc neděje, ale je to teprve 4. část, tak mi to snad odpustíte:O Opět platí, že pokud se Vám něco nezdá, napište to prosím dolů do komentáře ;)*

Děkuju moc za přečtení!:3

Love ya all xxxxx <3

- Read-n-ShipEvery1 :D

Ve čtvrtek večer jsem si šla lehnout celkem brzo, ale nedařilo se mi usnout. Jedním důvodem mohlo být to, že Ching mluvila ze spaní něco ve Vietnamštině (znělo to asi jako „čišuku moč nu luň okunka čušú", no prostě úžasnej zvuk k usínání...), ale spíš to bylo nervozitou. Zítra odpoledne si mě totiž Elisabeth vyzvedne a já u ní budu trávit první víkend. Strašně se těším a šílím zároveň. Absolutně netuším, jaké věci bych si měla vzít s sebou, ale asi nejspíš všechny, co mám. Alespoň co se oblečení týče, můj šatník totiž zrovna nepřetéká. Taky se obávám, že bydlí v nějaké milionářské rezidenci, kde se ztratím hned ve vstupní hale.

Nakonec mě to přemýšlení docela unavilo, až jsem z něj usnula.

***

„To zvládneš, prostě jen buď sama sebou," uklidňovala mě Ching pět minut před čtvrtou hodinou. Elisabeth měla přijet ve čtyři.

„Díky Chi, ale nemyslím si, že to v tomhle případě pomůže," namítla jsem a hodila do cestovní tašky kartáč na vlasy. Byla jsem dost nervní.

„Hej," chytla mě za ruku a tím mě přiměla, abych se na ni podívala. „Bude to ou kej, jasný? Přecpi se tam těma luxusníma jídlama a pak mi řekneš, jaký to bylo."

„Dobře," slíbila jsem a úplně navrch tašky položila Hunger Games pro případ, že bych náhodou o víkendu neměla co dělat. Neměla jsem ani ponětí, co mě čeká.

Kolem čtvrt na pět se ozvalo zaklepání na dveře a já se pořádně nadechla. Do pokoje vstoupila Joelle těsně následovaná Elisabeth. Tentokrát měla na sobě tmavě zelené elegantní šaty a jarní béžový kabát. Když se naše oči setkaly, zářivě se usmála.

„ Ahoj Rain, omlouvám se za to zpoždění, ale musela jsem vyplnit ještě nějaké papíry," řekla a políbila mě na obě tváře. „A vy jste..." obrátila se k Ching.

„...Ching, moje spolubydlící a nejlepší kamarádka" řekla jsem a usmála se na Chi, která pomalu přistoupila k Elisabeth a potřásla si s ní rukou.

„Moc ráda vás poznávám," řekla Elisabeth a otočila se zpět ke mně. „Jsi připravená?"

Přikývla jsem a objala Ching na rozloučenou. To bude první víkend za posledních šest let, který nebudu trávit se svou BFF. No co, musíme to zvládnout. Obě dvě.

***

„Rain, dej mi tu tašku" usmála se na mě Elisabeth, když jsme kráčely po písčité cestě směrem k parkovišti.

„To je dobrý," odpověděla jsem a přitáhla si svoji tašku blíže k tělu. Na to, že v ní skoro nic nebylo, vážila docela hodně, ale rozhodně jsem nestála o to, aby ji tahala Elisabeth. Zavedla mě k obrovskému černému BMW a otevřela kufr, do něhož jsem tašku položila. Potom mi otevřela dveře spolujezdce a já si vděčně sedla do měkkého koženého sedadla. Chvíli jsem bojovala s pásem, ale nakonec se ozvalo cvaknutí a auto se pomalu rozjelo.