The End of Endless Darkness

6.kapitola - Zpátky (R-POV)

Po strááášně dlouhých 2 měsících je tady konečně nová kapitolka, tak se Vám snad bude líbit... Děkuju Zadek8 a ZuzKlaVan, žeste mě k napsání další části dokopali, a ostatním bych chtěla poděkovat za trpělivost.

Moc Vás všechny miluju :* :3 <3

- Jen a jen Vaše Read-n-ShipEvery1

Rain

V neděli večer jsme zaparkovali na poloprázdném parkovišti děcáku. Byl čas se rozloučit. V tu chvíli mi vůbec nešlo na mozek, proč jsem se tohoto víkendu tak strašně bála. Opak byl pravdou - právě uplynulé tři dny byly jak vystřižené ze seznamu mých nejtajnějších přání. A teď to mělo skončit. Bála jsem se, že jsem se jim tak zprotivila, že už mě nikdy nebudou chtít vidět.

Na druhou stranu, nejspíš jsem nezapůsobila úplně špatným dojmem, protože za celý víkend jsem dostala spoustu nových (a ne zrovna nejlevnějších) věcí, od oblečení až po Samsung Galaxy S5, o kterém jsem ještě před 30 hodinami nevěděla, že by vůbec mohl existovat. Cítila jsem se tak trochu provinile, i když mi všichni Chaseovi říkali, že to mám brát jako dodatečný dárek k narozeninám.

Chtěla jsem si vzít tašku z kufru, ale Ty (pozn. Ty se v tomto příběhu bude vyskytovat poměrně často a pro všechny, kteří to nepochopili, to má být zkratka jména Tyler :)) mě předběhl a se slovy „Na to zapomeň," si ji hodil přes rameno, jako by vážila 2 kila místo 12. Vděčně jsem se na něj usmála a všichni jsme se vydali směrem k mému prozatimnímu domovu.

Nikdo neřekl ani slovo. Čím více jsme se přibližovali ke vstupním dveřím, tím se mi zhoršovala nálada, ale zároveň jsem se už nemohla dočkat, až všechno do největších podrobností vylíčím Ching.

Potřebuju svoji nejlepší kámošku, ale už jí začíná konkurovat i moje nová sestro-kámoška Gabbe, která mě právě chytila za ruku.

Podívala jsem se na ni a ona se pokusila usmát, ale i přes ten úsměv jsem viděla, že ji toto místo děsí. Určitě ještě nikdy v žádném děcáku nebyla.

„Seš v pohodě?" zeptala jsem se a povzbudivě jí stiskla ruku.

„To se ptáš ty mě? Jako vážně?" přimhouřila na mě oči.

„Víš, ve skutečnosti to tady není tak zlý, jak si možná myslíš. Vařej nám tady jako v restauraci, sprchy jsou oddělený a záchody najdeš na každém patře," řekla jsem a šťouchla ji mezi žebra, což ji rozesmálo. Osvědčená metoda je osvědčená metoda.

„Běžte napřed, já musím ještě něco zařídit," oznámil nám Tyler, když jsme vešli do vstupní haly a vydal se na opačnou stranu, nejspíš k záchodům. Moji tašku měl stále přehozenou přes rameno.

Nechápavě jsem se podívala na Elisabeth, která však jen pokrčila rameny a vyrazili jsme směrem k Joelle, která se s úsměvem od ucha k uchu znenadání objevila na chodbě a mířila naším směrem.

„Tak jak sis užila víkend, Rain?" mrkla na mě a přivítala se s Elisabeth a Gabbe.

„Skvěle je slabý slovo, Joe. Jak jste to tady beze mě zvládali?"

„Tak to jsem ráda, ale chyběla jsi nám. Malá Lucy dneska převrhla tuš a Nathan to rozpatlal po dlaždičkách. Až teď jsem skončila s úklidem," řekla a já si teprve teď všimla, že v ruce drží papírový ubrousek černý od tuše.

Pak se otočila zpátky ke Gabbe a Elisabeth. „Nebojte, většinou z Rain neděláme uklízečku, ale dneska je neděle a všechny placené uklízečky mají volno, takže nám většinou někdo ze starších svěřenců pomůže," dodala, když viděla Gabbiin vystrašený výraz.