The End of Endless Darkness

Dopis #3

Místo nálezu: Noční stolek po levé straně postele, Tylerův pokoj v 1. patře, Rezidence Chase

Dodatek #1: Papír natočený o 74° 21' směrem k posteli, levý horní okraj zatížený sklenicí s jemně perlivou vodou

Dodatek #2: Papír ve špatném stavu, pomuchlaný, rohy ohnuté

Dodatek #3: Na pravém okraji stránky zřetelné stopy po trhání

Příjemce: Tyler Chase

Obsah:

Tylere,

Včerejší noc pro mě byla vším.

V tomto momentě máš možná pocit, že mezi námi nejsou vůbec žádná tajemství; opak je pravdou.

Snažila jsem se přijít na to, jak tohle téma zařadit do rozhovoru, ale nedokázala jsem to. Není to tak, že bych pochybovala o Tvých citech ani o dobrotě Tvého srdce. Právě naopak - děsí mě, že i po tom, co by ses dozvěděl pravdu, nic by se mezi námi nezměnilo a nechal by sis mojí přítomností pokazit celou svou budoucnost.

Být jedenáct let zavřená ve sklepě nezamávalo jen s mojí hlavou; zároveň to potopilo všechny šance na to, abych měla děti.

Kdybych ti to řekla včera při večeři, umím si představit, že bys mě chytil za ruku (možná i objal) a řekl, že na ničem z toho nezáleží. Problém je v tom, že mně na tom záleží - záleží mi na Tobě.

Postavme se tomu čelem; mně je sedmnáct, Tobě dvacet tři. Říká se, že mladá láska dlouho nevydrží. Možná si myslíme, že jsme do sebe zamilovaní navěky. V tuto chvíli tomu věřím celým svým srdcem. Nejsem však ochotná podstoupit riziko, že se mýlíme.

Jestli můj plán zafunguje tak, jak doufám, tak si na mě za deset, patnáct let ani nevzpomeneš. Věřím, že až kolem Tebe budou pobíhat Tvé vlastní děti, budeš mi schopen odpustit a pochopíš, že to, co jsem udělala, bylo to nejlepší rozhodnutí. Upřímně doufám, že najdeš někoho sobě rovného, kdo Tě udělá tím nejšťastnějším člověkem na světě; kdyby mi právě po tvářích netekly potoky slz, možná bych použila to nejvíc laciné klišé - v moři se najde spousta ryb.

Už Ti asi došlo, že to, co právě teď držíš v ruce, je dopis na rozloučenou. V říkání sbohem jsem asi tak stejně příšerná jako v psaní dopisů... Ale aspoň se o to pokusím.

Milovala jsem každou sekundu strávenou s Tebou, na naše společné chvíle nikdy nezapomenu. To je vlastně jediná útěcha, co mě právě teď drží v pohybu - vzpomínky mi zůstanou navždy.

Možná Tě zajímá, kam půjdu. Abych pravdu řekla, nemám nejmenší tušení. Ať jsem však právě teď kdekoliv, nejspíš si vyplakávám oči někde na benzince a proklínám se za to, co jsem udělala. Ale o mě se neboj; jestli jsem se během toho dlouhého času stráveném v temnotě sama o sobě něco naučila, tak je to to, že jsem přeživší. Budu v pořádku. Možná se časem budu schopná posunout dál. Doufám, že ty taky.

Nehledej mě. I kdyby ses snažil sebevíc, nepodaří se Ti to. Musíš mě nechat jít...

Miluji Tě víc než život,

Rain

Dodatek #4: Písmo téměř nečitelné, značně chaotické, některé pasáže horlivě přeškrtané; text rozpitý od samotného začátku, ke konci téměř nerozluštitelný

Stav: Zpracovává se

Stav: Doručeno ✓