New York

Kapitola 3. -Byl jako hotelový pokoj

Cesta uběhla neuvěřitelně rychle. Nevím jestli to bylo tím, že nám let zpříjemňovali, nebo tím že jsem Bradleymu usnula na rameni. Tak či onak, sedíme k taxíku, který nás veze k našemu koupenému domu. Všichni jsme se na něj složili, tak doufám, že bude stát za to.

"Taky je vám tak super? Tohle jsme si vždycky plánovali! Odjedeme společně daleko od rodičů a budeme společně bydlet a užívat si života!"promluvila najednou PO 9ti HODINÁCH Jemma.
"No ne, paní Němá není němá?"rejpnul si do ní Bradley.
"Je to fakt úžasný! Jenže já si vždycky představovala, že pojedeme do Francie. To je chvilka cesty. A najednou New York? Ty kráso to je ten nejbláznivější sen!"vypustila jsem svoje emoce.
"Kámoško, dovolím si tě opravit. Tohle je realita!"zasmála se Jemma.

Taxík nás vysadil před obrovským cihlovým domem. Bradley zaplatil a my s Jemmou nevěřícně koukaly, co jsme do dostali za dům.
"To...To je jako ono?"přimhouřila Jemma oči.
"Já nevím...Asi...Asi jo?" Dům byl celý z cihel a nevypadal zrovna nejlíp. Znova a znova jsem si přečetla adresu v mém diáři.
"Mělo by to být ono..."povzdechla jsem.
"Hele dámy, je to ono. Takže laskavě si seberte tašky, tady jsou klíče a táhněte si zabrat pokoje."okřikl nás Bradley a vyhodil poslední tašku z kufru auta. 
"Já počkám tady dole. Někdo by ty tašky mohl ukrást mezitím co by jsme byli všichni nahoře ss první várkou.."řekla jsem a sedla si na můj největší kufr.
"Rozumný nápad."řekla Jemma a popadla dvě svoje tašky. Bradley ji následoval se svými taškami.

Já se rozhlížela po okolí. Teprve až teď jsem si všimla, že bydlíme v rušnější části New Yorku. Všude jezdí žluté taxíky, voní zde káva z kaváren, ozývá se hlasité troubení aut a mě právě míjí početná skupina lidí, kteří spěchají za ničím. Jo, přesně takhle jsem si New York představovala.

"Promiňte slečno, nevíte kde tady najdu nějaké značkové obchody?"zaklepala mi na rameno nějaká blondýna.
"Eh... Ne.. Jsem ta-."pokrčila jsem rameny. Holka beze slova zmizela.
"-dy poprvé."dořekla jsem si pro sebe.

"Sky? Jsou na řadě tvoje kufry."vyběhl ze dveří Bradley.
"A nebudeš věřit vlastním očím!"skoro skákal radostí.
"Takhle se nechová ani tvůj bratr, když dostane novou videohru."zasmála jsem se.
"Počkej až to tam uvidíš!"řekl popadl tašky a zmizel ve dveřích. Sebrala jsem zbytek všeho, co zůstalo na ulici a zmizela v domě.

Zůstala jsem ohromená. Hned chodba mi učarovala. Dlouhá ulička postavená z pravých cihel, jejíž zdi čekaly na vyzdobení všemi obrazy a fotografiemi, co jsme s Jemmou dovezly. Botníky čekaly na naplnění bot, věšáky na naše bundy, věšáčky na klíče- měly klíče- ale ty zase čekaly až si je vezmeme. Do hlavní části domu, vedly hnědé klikaté schody s krásným zdobeným zábradlím.
"A to jsme teprve na chodbě babe!"zasmál se Bradley a dál tahal kufry nahoru. Tam se nacházela další chodbička. Byla bílá, krásně prosvětlená dvěma okny s taktéž bílými záclonami. Všude byly květiny a hned naproti schodišti byly dva průchody, které vedly do hlavní části domu. Mezi nimi byla velká bílá komoda a nad ní zrcadlo. 

Vstoupila jsem do pravého vchodu a Brad do levého. Úžasem mi nespadla jen čelist, ale i tašky co jsem držela.
"Ty vole..."musela jsem si ulevit. Bradley s Jemmou se začali smát. Dominantou pokoje, byla obrovská okna s luxusním výhledem na celý New York. Hned před okny se rozkládaly dvě obrovské, černé pohovky se spoustou polštářů. Teda nebyly přímo před okny..Přímo před okny byla televize. Takže až se na ní budeme chtít dívat, tak nebudeme vědět, kam se dívat dřív. New York či reality show? Na konferenčním stolku byla položená váza s různými druhy květů, misky se sladkostmi a na stolku u televize byla miska s ovocem všeho druhu. Pod tím vším byl položený krásný, sametový koberec.Otočila jsem hlavu doleva. Tam byla super moderní kuchyně. Vše bylo do světle hnědé. Obrovské kredence schovávaly nejrůznější nádobí. Od kávových lžiček po divně tvarované hrníčky, které vážně nevím k čemu slouží. Na kuchyňské lince se nacházelo spousta spotřebičů. Kávovar, rychlovarná konvice, toaster, mixér mikrovlnka, fritéza na hranolky... Bože bylo to jako ve snu! Linka vedla do pravého úhlu s barem a čtyřmi barovými stoličkami. To vše bylo pod dalšími klikatými schody, vedoucími do zimní zahrady na střeše. Na straně se zimní zahradou, se nacházely dvoje dveře. V jedněch byla obrovská koupelna. Vana se sprchovým koutem v jednom, luxusní pulty a umyvadla. No a ve druhých se nacházela obrovská pracovna.  No, asi se nám to bude hodit na studium.

 Na druhé straně kuchyně s obývákem se nachází také schody.Také klikaté nahoře se nachází čtyři dveře a pod schody jedny. Nejprve jsem nakoukla do těch pod schody. Byla to další koupelna. Tahle měla ale také obrovské okno s výhledem na New York.  Přesně před těmi okny byla vana. Krásná, porcelánová vana na čtyřech nohách. Pod štítem ze schodů se nacházely další pulty a skříňky. Hned za rohem byla kabinka se záchodem. Došla jsem až k oknu a založila si ruce na prsou. Zkoumala jsem každou budovu, každý detail..Všechno... Výšky budov, letadla létající z nedalekého letiště. A představovala si tu neskutečnou dálku z Londýnského letiště.
"Sky? Ještě jsi ani neviděla tvůj pokoj."ozvala se Jemma.
"Je to nádhera už teď Jemmo."usmála jsem se a vyšla z koupelny sesbírat si věci co jsem upustila na zem.

"Fajn. Tenhle pokoj-jelikož tu jsou obří okna a skříně- je můj."otevřela Jemma první dveře. Její pokoj byl v podkroví. Ano zní to divně, ale vážně byl v podkroví. Obrovská dvojlůžková postel byla přímo naproti těm úžasným oknům s dokonalým výhledem. Obrovské skříně zaplňovaly snad většinu prostoru. V hlavní části pokoje, se však nenacházely jen postele, ale i dvě růžová křesla a konferenční stolek, na kterém už se válel její notebook.

"Teď pokoj pro hosty, můj a pak ti ukážu tvůj"zatáhl mě Bradley za ruku. Vtáhl mě do dalšího pokojíku. Nebyl tak velký jako ten Jemmy. Byl do modré barvy a připomínal mořskou pláž. Vypadal nádherně. Modrá postel naproti tapetě panoramy New Yorku. U dvou oken byla komoda a křeslo. Byl jako hotelový pokoj. 
Pak mě Bradley zatáhl do dalšího-jeho pokoje. Odjakživa miluje zelenou barvu. V jeho pokoji byla spousta kytek-jeden z jeho koníčků, i když by to nikdo neřekl, je zahradničení- postel má pod okny a nechybí mu tu ani televize s X-Boxem. 
"Ty musíš být ten nejšťastnější člověk na světě!"zasmála jsem se.
"Jak vidíš, jsou tu dvě křesla- jsi vítaná!"usmál se. 
"Teď tvůj pokoj."pokračoval a vyšel z jeho provoněného pokoje.

"Musím si jít vybalit. Kdybys cokoliv potřebovala...Jsem o pokoj dál."usmál se a zmizel.

(Na obrázku jr pokoj Skyler :))
Zůstala jsem stát jako omámená. Můj pokoj byl sice malý,ale úžasný, roztomilý a útulný. Měl dvě okna až na zem, zakryté bílými záclonami. Hned jsem z nich vykoukla. Jejich výhled směřoval na ulici. Hned naproti nim byla dvojlůžková postel. Měl dřevěný strop s jednou lampou a panebože, dokonce i ventilační šachtu! Právě pod ní byl výstupek zdi, o kterou bylo opřené zrcadlo. Vedle něj byla skříň na které byla roztomilá kytička. Na druhé straně- vedle dveří- byla další skříň a psací stůl, před kterým jsem měla všechny svá zavazadla. Hodila jsem k nim zbytek, co jsem do teď držela a třískla sebou na nádherně nadýchanou, měkkou postel. Vytáhla jsem mobil.

"Ahoj, mami..."