New York

Kapitola 45.- "Jdeme dál."

Byla jsem mimo asi dvě minuty. Nezvládla jsem nátlak síly a porazilo mě to. 
"Skyler. Skyler..." plácal mi na tvář Harry.
"Harry," šeptla jsem. "Harry!" hned na to jsem vyjekla a padla mu kolem krku. 
"Tohle není možné, myslel jsem že tě zabil!" tiskl mě k němu a nehodlal mě pustit. 
"Nebyl jsi v tom domě s našima? Jak to, že žiješ? Jak ti vzal moc? Kdy to stihl, Harry povídej!" naléhala jsem. 

Sotva se Harry nadechl, ozval se výbuch a křik. Poznala jsem, že je Jemmin.
"Jemma!" zvedl se Harry.
"Pamatuješ si ji?" řekla jsem si spíše pro sebe do prázdna. 

Stáli jsme vedle sebe. Shlédla jsem na zem a uviděla Steveův štít. Hned kousek od něj Dannyho, lapajícího po dechu. Výcviková místnost byla z poloviny  rozbitá. Přes dvě čtvrtiny zela obrovská díra.
"Skyler musíme jim pomoct!" nevnímala jsem Harryho. Přešla jsem k Dannymu a stoupla si nad něj.

"Tak taková je smrt." vykoktal. Se slzami a nenávistí v očích jsem se nad něj sklonila. Neschopná slova. Klekla jsem si na něj obkročmo. Jemně jsem mu odhrnula pramínky vlasů v jeho obličeji. Cítil se v klidu. V ruce jsem si vytvořila obří ledovou dýku.
"Skyler ne!" křikl Harry a běžel ke mně. Byla jsem rychlejší. Chladnokrevně jsem ji Dannymu zabodla do hrudníku. Kapičky jeho krve se mi rozstříkly po mém obličeji, na kterém se nacházelo nespočet ran a krvavých trhlin. Oči byly podlité modřinami, slzami a krví. Ret jsem měla rozseklý na třech místech. Po krku se mi rozprskla červená lepkavá tekutina. Oblečení jsem měla roztrhané, od prachu a od krve. Pravé rameno na sobě mělo zle vyhlížející popáleninu, stejně jako moje břicho. Na stehnech jsem měla do krve vypálené otisky jeho dlaní.
"Ne Danny," odmlčela jsem se. "To takováhle je smrt." sykla jsem. Vyvalil oči a chytil se za krvácející místo. Vstala jsem.
"Nechci tě už nikdy vidět!" křikla jsem.
"Stejně už je nezachráníš. Nikoho. Šmejdko." zachraptěl. To byla poslední kapka. Vší silou jsem do něj kopla. A znovu. A znovu. Dokud se jeho tělo nezřítilo do bezedné jámy. U jeho nohou se zableště něco modrého. Spolu s Dannym dolů spadl i můj krystal. 

"Ne!" vykřikla jsem a skočila po něm. Harry mě zachytil. Kdyby tak neudělal, střemhlav padám za Dannym a krystalem. Jediné co jsem mohla udělat bylo krystal zničit. Vystřelila jsem proti němu ledovou  třpytivou ránu. Ledová energie se obmotala kolem modrého kamínku. A v tom se roztříštil na malinké střípky.
"Sbohem." sykla jsem a se slzami padla Harrymu do náručí.  

***

Bok po boku jsme běželi rozmlácenou chodbou. Na konci ní se vynořilo několik poskoků. Podívali jsme se s Harrym jeden na druhého a bez jakéhokoli znamení se vydali proti nim. Harry před námi držel štít a oba jsme běželi proti nim. Jakmile jsme byli u poskoků, jejich vlastní kulky se od štítu odrážely proti nim. Moje tělo se vymrštilo do výšky a nohy ochromily několik agentů. Ladně jsem doskočila na zem a loktem zasáhla dalšího muže do nosu. Skácel se k zemi. Harry se rozmáchl štítem a knockoutoval poslední dva muže. Podívali jsme se na sebe a běželi dál. 

"Tony!" vykřikla jsem a ledovou bariérou odrazila útok nepřátelských agentů. 
"Vlevo." řekl Harry jako by se nic nedělo. Lhostejně jsem mávla rukou na určenou stranu a zamrazila střílející agenty do kusu ledu. 
"Jsem v pohodě. Žiju." mávl Tony rukou bez rukavice. 
"Slovo 'díky' by tě nezabilo."
"Hluboce se ti-" nedořekl a střelil někam za mě, druhou rukavicí, která patřila k jeho kovovému obleku. Prudce jsem se otočila. K zemi se sesunul další poskok. 
"Slovo 'díky' by tě nezabilo." zopakoval ironicky mou předešlou větu. Harry se uchechtl a pomohl mu na nohy. Protočila jsem očima. 

"Jarvisi? Kde je nás potřeba?" zaklapl si Tony přilbu a rozhlížel se. 
"Přesně tady, pane." ozval se Jarvis. Všichni jsme zaujali bojovné pozy. Všichni až na Tonyho. 
"Jo, super." řekl klidně. 

"Tak fajn." zaculila jsem se. Roztáhla jsem ruce a někde v pomyslném středu jejich vzdálenosti se objevila změť ledové energie. Harry nechal své ruce spuštěné podél těla a kroužil prsty, kolem kterých poskakovaly jiskřičky. No a Tony? To je prostě Tony. V klidu si stál se založenýma rukama na prsou.

Švihla jsem rukou a uvěznila tři vojáky v tlustém ledu. Harry jakoby střílel ze zbraně, kolem sebe mával zapálenýma rukama a ničil každý potenciální terč, včetně velkého znaku S.H.I.E.L.D.u. 
"Ne! Ten ne... Ten jsem měl rád." sykl Tony nad hořícím kýčovitým předmětem a dál se hrabal v mechanismu jeho kovové rukavice. 
"Neuškodilo by nám, kdyby jsi se zapojil." sykl bolestně můj bratr a rozmáchl se rukou. Tony jen nesouhlasně zamručel.

"Pane, energie je na 14%." ohlásil Jarvis. Nápor jednotek Dannyho poskoků se ztrojnásobil.
"Tak fajn. Oba dolů." zaklapla se Tonymu poškrábaná přilba. S Harrym jsme se na sebe rychle podívali a klekli si. Tonyho oblek odhalil dosud ukrytou zbraň v jeho dlaních. Tony se zatočil dokola a z jeho rukou vystřelil laserový paprsek, který zničil veškeré přibíhající poskoky. 
"To jsi to nemohl použít dřív?" sykla jsem a za Starkovi pomoci vstala. Pobaveně se uchechtl a celou vahou spadl na zem. 
"Energie na 0%." oznámil Jarvis a Tony se celou vahou obleku snesl k zemi. 

"Měli bychom najít zbytek týmu." přiběhl ke mně Harry.
"Nebude nutné." odfrkla si Natasha. "Je po všem." 
"Konečně." otřel si Clint krev ze rtu a sledoval, jak Bradley s Coulsonem belhají k nám. 
"Jemma?!" vypískla jsem strachy bez sebe. 
"V péči zdravotníků." objal mě Bradley. 
" Jako Hillová." přitakal Fury. 
"Všichni jsme v pořádku." vydechla jsem. A ve vteřině jsem si uvědomila, jakou blbost jsem právě řekla.