Kapitola 30.-"Já vím. Chtěl mě zabít. Jen tak mu to-"

513 55 6
                                    

Běžím zpět do centra dění. Nadechuji se a okamžitě zmrazuji několik plamenů a umožňuji tak utéct lidem, kteří uvízli v jeho spárech. Hned na to přebíhám na další vážně postižené oblasti. Sama to ale nezvládnu... Musí sem hasiči a Steve... Musím ho najít. 

Znenadání slyším sirény, patřící hasičským autům a jakoby to někdo řekl přímo za mnou, slyším stížnost. 'Přes ty plameny se tam nedostaneme!' 'Tak je uhaste!' 'To zabere příliš času'
Zmocní se mě naštvání a prudce vystřeluji paprsek ledu a umožňuji tak průjezd vozům.
"Dělejte!"zasyčím. A běžím zase na jiné místo. Najít Stevea. 

"Sky!?"uslyším za sebou. Už bez problému poznám, že jde o Natashu. 
"Nat!"otočila jsem se a instinktivně se vyhnula padajícímu kusu domu. 
"Co tady děláte? Tohle není práce pro S.H.I.E.L.D! Je to jen požár!"obořila jsem se na ni. 
"Původcem není nedbalost, nebo normální žhář. Má to na svědomí Fires."odvětila. 
"Já vím. Chtěl mě zabít. Jen tak mu to-"zarazila jsem se. Natasha na mě civěla jak na blbce. 
"Vzpomněla jsem si..."mávla jsem rukama. Ve tváři se jí objevil úžas, strach i nadšení. 
"Kde je Steve?"zeptala se rázně.
"To nevím, ale najdu ho."ujistila jsem ji.
"Dej mu štít. Pokud narazil na Firese, bude mít problémy."řekla Nat a sundala si štít ze zad.
"Rozkaz."
"Freez? Ještě něco!"mávla na mě. Přiskočila jsem zpět k ní a převzala si komunikátor, který mi podávala. Okamžitě jsem si ho nasadila na ucho. Neváhala jsem už ani vteřinu a s maskou na obličeji a štítem na zádech se rozběhla hledat Stevea.  Vlastně jsem moc dlouho hledat nemusela. 

Fires Stevea našel. Nebo Steve našel Firese. Jeho identita, je pro nás zatím neznámá. Vše co o něm víme je to, že může za smrt mé pravé rodiny a mého bývalého přítele a za tenhle šílený povyk v rušné části NY.
Místo kde Stevea s Firesem nacházím je na začátku ulice, kde se nachází můj. Bradleyho a Jemmin dům. To znamená, že je zatím nepostižený požárem. Není čas se zabývat něčím takovým, jako dům na konci ulice. 
"Steve!"křičím a hážu mu štít. Zmateně se ohlíží, ale jediná promrhaná vteřina ho může stát život. Pamatuji si na to. Vždycky mi hodil štít, já ho odrazila a sejmula několik lidí. Hned na to jsem se promlátila ke štítu a znovu ho hodila Stevovi. 
"Ale... Zase všichni spolu... Jako za starých časů..."smál se muž v masce. 
"Tak lehký to mít nebudeš!"křikla jsem na něj a zaútočila svými schopnostmi. Steve zareagoval a zaútočil ve stejnou chvíli jako já. 
"Ale, slečna si vzpomněla. Měla jsi vidět výraz tvých rodičů, když křičeli o pomoc. Nikdo jim nepomohl! Shořeli na prach a ty jsi tam nebyla..."smál se jako šílenec. Uvnitř mě, jakoby se rozhořel oheň. Vztekle jsem se na něj vrhla a vrazila mu pěstí do břicha.  On ale útok opětoval. Rozžhavenou rukou mě chytl kolem krku. Z úst se mi vydral výkřik. Necítila jsem teplotu ruky, cítila jsem pevný stisk a touhu se pomstít. Pomstít za mou rodinu. 
To už se ale Steve neudržel a prudce Firese udeřil štítem. Fires se nebránil. Nechal do sebe párkrát praštit. Až když ho Steve chytl pod krkem, vydal ze sebe poslední větu.

"Už brzo se přidáš ke své rodině Skyler... Už brzo. Co teď dělají Bradley a Jemma?"zasmál se jako pomatenec a hned na to celý vzplanul. Steve rychle odskočil a já ho chtěla udržet na místě. Než jsem však stihla vyslat mrazící paprsek, vytvořila se přímo přede mnou a Stevem obrovská ohnivá zeď. Steve cítil pekelné horko, které zeď vysílala. Já necítila nic. Co nejrychleji jsem bariéru uhasila a rozeběhla se na konec ulice. Nečekala jsem na Stevea a jakmile jsem se dostala k našemu domu, bez váhání jsem vběhla dovnitř. 
"Bradley!? Jemmo!!!!"křičela jsem. Nikdo se neozval.
"Nejsou tady!"křikla jsem a běžela zase zpátky. Sotva Steve stihl vyběhnout nahoru, už zase musel dolů. 
"Skyler!"zastavil ji hlas před jejich domovem. Rozhlédla se všude kolem a neviděla nic. Jen slyšela jejich hlas. Křičeli na ni. Museli ji vidět. Prudce se otočila doprava a  uviděla záblesk tmavých, Jemminých vlasů. 
"Jemmo!"vykřikla jsem. Policisté drželi civilisty v bezpečném dosahu od požáru. Okamžitě jsem se za nimi chystala vyběhnout, ale Steve mě zadržel. 
"Okamžitě musíme vypadnout!"zatáhl mě za ruku a vedl pryč. Věděla jsem že jsou v bezpečí. Jinak by mě odtud Steve nevedl. 

"Požár zasáhl značnou část centra. Jsou desítky mrtvých. Ale díky Sky se podařilo zastavit nejsilnější plameny."vběhla Natasha do zasedačky. Všichni začali probírat Firese a různé blbosti kolem. Já seděla u stolu a hrála si s prstýnkem. Už jsem ten nátlak nevydržela.
"Proč jste mi lhali o mém věku?"bouchla jsem do stolu. Clint s Natashou se na mě podívali a Steve en trhnul hlavou. Fury s Coulsonem se podívali jeden na druhého. Očividně nikomu se nechtělo odpovídat. 
"Zeptám se znovu! Proč jste mi zatajili i můj věk? Proč mi tvrdíte, že je mi 17, když je mi 25?"vyprskla jsem po nich. Už všichni musejí vědět, že mám paměť zpátky.










New YorkKde žijí příběhy. Začni objevovat