Kapitola 33.- "Mě a Harryho"

439 48 0
                                    

Nehybně a s touhou ho zabít jsem seděla v letounu, který mířil do přístavu, kde byl zaznamenán Firesův pohyb.  Clint s Natashou seděli v kabině pilota a Tony si leštil svou helmu. Bradley s Jemmou kontrolovali zásobníky všech zbraní a Steve těkal očima z Natashy a Clinta na mě.
"Skyler?" zašeptala Jemma. Ani jsem si nevšimla že přešla z druhé strany letounu ke mně. Cukla jsem hlavou a až teď povolila stisk, kterým jsem pevně svírala zip kožené bundy. 
"Pomstíš se. Neboj." špitla. Jen jsem kývla a s pootevřenou pusou se jí snažila nedívat do očí.
"Za deset minut jdeme na přistání."ozval se Natashin výrazný hlas. 
"Jarvisi, převezmi řízení." křikl Tony. "A vy ostatní se koukejte připravit." 

Okamžitě jsem vyskočila na nohy a zapnula si bundu. Konečně dostanu to, po čem tak dlouho toužím. Zjistím co za maniaka se skrývá pod maskou Firese, co jsem mu provedla a zabiju ho. A ani k tomu nebudu potřebovat schopnosti. Zabiju ho holýma rukama.

"Přistáváme."

Letoun dosedl na nerovnou plochu a pomalu otevřel "dveře". 
"Dobře lidi. Natasha Clint- západ, Jemma Bradley sever, Tony nám kryje záda ze vzduchu a já s Freez jdeme hlavní částí přístavu."rozdal Steve úlohy. 
"Kryjeme vám záda, Kapitáne." švihl Clint drobnou tyčkou která se cuknutím proměnila v nádherně klenutý luk. Jemma souhlasně kývla hlavou a připravila zásobník ve své zbrani. 
"Když jsme u toho. Kde se fláká Banner s Thorem?"prohodila jsem nenápadnou poznámku, kterou všichni bez povšimnutí přešli. 
"Chápu, někde si popíjí drink." dokončila jsem myšlenku, kterou opět všichni přešli. To už ale Widow s Hawkeyem vstoupili na pozemky přístavu, Spy a Greatshot- neboli Jemm a Bradley, zkoumali jejich cestu a Iron Man konzultoval plán útoku se svým věrným elektronickým přítelem. No a já se Stevem? Oba jsme to vzali prostřední cestou konstrukcí budovy přístavu. Uslyšeli jsme kroky a oba se naráz skryli za bednami s nějakými chemikáliemi. Srdce mi bušilo jakoby mi chtělo vyskočit z hrudi a já zhluboka dýchala. 
"Rozdělíme se. Pokryjeme tak větší plochu."špitla jsem a strhla si rukavice. 
"Jsi si jistá?" zeptal se starostlivě. 
"Nejsem."hleděla jsem mu zoufale do očí. Silně chytil mou hlavu do dlaní a přitiskl své rty na moje. 
"Do toho, Freez."špitl když si opíral jeho čelo o mé. Hned na to vstal a běžel pryč. Zavřela jsem oči a nechávala doznít chuť jeho rtů. Po chvíli agonie jsem oči prudce otočila, protože těsně přede mnou se ozvalo udýchané funění a následná rána do beden za kterými jsem se schovávala. Natiskla jsem se k nim ještě víc a čekala co se bude dít. 
"Ať už to skončí. Prosím."vzlykl chlapecký hlas. Zapojila jsem trochu fantazie a uslyšela jeho hlas. Jeho melodický hlas který se nesl každý den školní chodbou, ještě před tou tragédií. Slyšela jsem ten chvějící se hlas, který mi každý den říkal 'Miluji tě'. Myslím že v ten okamžik jsem přestala dýchat. Prudce jsem vstala s rukama namířenýma k místu odkud vyšla prosba. V ten okamžik jsem nejenže pořád nedýchala. Ale zastavilo se mi srdce a všechny smysly mi vypověděly službu. Stála jsem naproti němu naprosto nehybná, jako opařená s rukama, kterým modraly konečky prstů nataženýma před sebou. 

Po několika minutách vzájemného koukání jeden na druhého mi od úst vyšel ledový kouř. Všude kolem se ozývala střelba, ale v tento okamžik jsem se mohla jen koukat na ten výjev, který se právě děl přede mnou. Bylo nemožné aby tu stál. Jedná se o halucinace? Je to vedlejší účinek té magie, kterou na mně provedla ta stará žena? 
"Dan-ny?"zeptám se a cítím jak se mi podlamují nohy a láme hlas. Moje maska pomalu mizí z mého obličeje a já stále čekám až se probudím. 
"Skyler!" div nezařve radostí. 
"Skyler! Holka jedna zlatá! Říkal že jsi mrtvá! Říkal to!"plakal. Přeběhl ke mně a zahákl se za mé stále natažené ruce. Až když si mě k němu namáčkl jsem  ho sevřela v objetí. 
"Danny."vzlykla jsem radostí a zabořila nos do jeho podlouhlých vlasů. Danny.  Žil. Můj kluk, se kterým jsem chodila předtím, než Fires zabil všechny mé blízké.  Stál tady, objímal mě, plakal....
"Proboha jak? Jak jsi mu unikla?"ptal se. 
"On uniká mně. Jak  to že žiješ ty?"
"Unesl nás. Já... Už po několikáté se mu snažím utéct."
"Koho unesl?"odstrčila jsem ho. 
"Mě a Harryho."podíval se na mě. 

Já nemůžu cítit. 'Teda, samozřejmě že můžu. Mám city. Ale nemůžu cítit chlad, nebo horko. Moje schopnost mi to nedovoluje. Ale po oznámení, že můj bratr Harry je možná na živu taky, ve mně zamrazilo. 

"Žije? Můj bratr žije?"zakryla jsem si pusu dlaněmi.
"Díky němu jsem se dostal až sem. Pojď.. Musíme oba pryč, než si pro nás přijde!"táhl mě za ruku pryč. 
"Ne!! Nenechám ho tady!"ucukla jsem. 
"Skyler zabije nás všechny!"hysterčil Danny.
"Nenechám podruhé zemřít svého bratra. Jsem silná a mám tu tým, Danny. Zvládneme nás zachránit! A navíc chci pomstu za mé rodiče, Danny. Zabiju Firese, Danny." 

New YorkKde žijí příběhy. Začni objevovat