Nechtěný dar pt. 3

27. Něco jako starší bratr (P)

 Bylo toho na něj moc. Ale uvrtal se do toho sám. V pokoji teď měl velkou manželskou postel, kterou Anton sehnal bůhví kde a dopravil ji tam společně s Eliasem. Auri Neně ukazoval venku zvířata, zatímco Paskal zatloukal hřebík nad postel a na něj věšel její věneček. Byl dospělý muž a měl spát v posteli s třináctiletou holkou. Nepřipadalo mu to správné. A taky se rozhodl si ustlat na zemi. Aspoň nějaký odpor chtěl projevit. Když scházel do kuchyně na oběd, měl ještě stále bojovnou náladu. Ale sotva se na něj Lia zamračila, přešlo ho to: „To jsi musel tak křičet?" vyčetla mu. „Slyšela tě Nena."

„To mě mrzí," spustil provinile. „Ale pro nás pro oba by bylo lepší spát ve vlastních postelích. Stačí, že s ní musím být v noci v jednom pokoji."

„Chtěl jsi zachraňovat, tak zachraňuj," zaslechl za sebou Antonův hlas. „A běda ti, jestli ta holka kvůli tobě bude brečet. Není to panenka. Nemůžeš za ni jen tak zaplatit a dál nechat zodpovědnost na nás."

„Ale jí bude jedno, kdo se o ni bude starat."

„Tak proč bys to nemohl být zrovna ty?"

„Myslíš si, že přestanu chodit za Martinem?" zeptal se napřímo Paskal.

„Myslím si, že si budeš dávat větší pozor na jazyk. Když tebe popraví, ona se vrátí ke svým rodičům. A ti ji zase prodají."

„Hezky sis to naplánoval," ušklíbl se Paskal a vyrazil ke dveřím.

„Kam jdeš?" vyhrkla Lia, která nalévala do talířů vývar.

„Pro děti. Říct jim, že je oběd."

Vyběhl ven a následoval hlasy do maštale. Anton říkal Aurimu, aby ke koním nechodil. K ovcím, kozám i kravkám mohl, ale Auri poslední dobou začal vzdorovat každému zákazu.

„Azra má ráda mrkve. Ale nesmí jich moc. Dávej si na ni pozor. Když si myslí, že něco držíš, chce ti to sebrat a může tě kousnout. Halima miluje drbání za ušima. Je moc milá a krotká. Není u nás moc dlouho. Máma říkala, že se na ní možná budu moct naučit jezdit, až budu starší. A pak ji budu brát na louku a do lesa."

Nahlédl dovnitř a viděl, jak Nena drbe koně za ušima.

„Má dlouhou srst, protože je to tažné plemeno," vysvětloval jí Auri.

„Jste tu všichni tak milí," řekla dívka. „Jen Paskala se trochu bojím."

„Tomu rozumím," opáčil jí Auri. „Taky jsem se ho nejdřív bál. Ale teď za ním občas zajdu, když pracuje. Učím se a povídáme si."

„Já mám strach s ním být večer sama," řekla a Paskalovi se z toho ustrnulo srdce. Všiml si, jak se opírá o koně, aby nespadla. Byla strašně vyhublá. Nohy měla jako dvě špejle.

„Maminka říká, že ne všichni muži ubližují ženám," odpověděl na to Auri. „A strýček bude asi jedním z nich."

Dál už neposlouchal. Kousek se vrátil a pak začal z dálky volat: „Auri, Neno, pojďte na oběd."

U oběda si sedl daleko od Neny. Lia si prosadila, že ji chce mít tentokrát vedle sebe. A pak jí Nena pomáhala krmit holčičky. Odpoledne jí Auri ukazoval svoje učebnice a předváděl se, jak umí číst. Lia se šla s dcerkami natáhnout a Paskal toho využil, aby trochu pracoval. Ani u večeře si k ní nesedl. Po jídle se u nich zastavil Kieran s Lynou. Lia za nimi hned běžela do chodby šeptem vysvětlovat a Elias ji následoval. Když vešli, Kieran se hned jal se s Nenou seznámit. Jemu šlo vždycky seznamování samo. Sdělil jí, že dřív se tu takhle starali o něj. A že se u Dimitrových bude mít jako v bavlnce. Lyna na to hned přisvědčila, a zřejmě by i pokračovala, jenže Ilja měl jiné plány. Rozběhl se za holčičkami a křičel jako na lesy.