#Thirteen

681 71 1
                                        


Tak jo. Omlouvám se, že tady byla asi dvoudenní pauza, ale mě blbnul notebook a z neznámého důvodu se mi to prostě nepodařilo vydat.

Ale už je to tady a já doufám, že se vám to bude líbit ^^  


Toho večera, když Michael ležel na posteli, na zádech s rukama skříženýma za hlavou, hledíc do stropu, nemohl přestat myslet na to, jak se na něj Luke usmíval. Viděl před sebou jeho sladký úsměv, jakoby se mu to promítalo jako film. Viděl to skoro živě. Jeho sametová tvář, jeho azurové oči, které vypadaly tolik šťastně. Jeho růžové rty, chtěl by poznat jejich chuť. Jeho dětské ďolíčky zdobící jeho tváře, nos, který byl z profilu lehce protáhlý a jeho špička jen jemně pozdvižený vzhůru, ale ne moc. Znal jeho tvář téměř do těch nejmenších detailů a s každým znaménkem, malou vráskou či jizvičkou se mu líbila víc a víc, ač se na ní občas objevovalo akné, či podobné drobnosti. Činilo to blonďatého chlapce lidským. A právě tady ta lidskost bylo to, co on na lidech miloval.

Michael si nedovolil řadit sám sebe mezi lidskou rasu, jelikož on člověk nebyl. Byl zvíře. Sice jen z poloviny ale jeho otec z něj vychoval zvíře i po lidské stránce. Te'd si to uvědomoval. Uvědomoval si, jaký je snob. Jak se chová. Vzpomínal si na všechny ty chvíle, kdy opovrhoval chudými, protože neměli to, co on ano. Peníze, velký dm se zahradou, dovolené každý víkend. Ale teď mu teprve došlo, proč k nim cítil tolik opovržení. Bylo to totiž ze závisti. Záviděl jim, že oni mají rodinu. Jistě, on mohl mít na co si jen vzpomněl, jenomže nikdy nepoznal lásku rodičů. Jeho rodiče se o něj nezajímali. Jediné, co je zajímalo bylo, aby se dobře učil, vyrostl a pak se oženil a pokračoval v jejich rodu. Čisté rodu, jak oni vždy říkávali. Jenomže on je zklamal. Žil si svůj vlastní život podle se a ve skutečnosti si jen užíval bohatství. Ale on je přeci teenager. Má si užívat života. Má být sám sebou. Michael si chtěl užít své mládí, dokud jej rodiče neožení a on nezůstane spoutaný. Když tak uvažoval... možná to, že jej poslali sem na Arundel bylo jeho vysvobození. Tady měl šanci stát se lepším člověkem a uvědomit si, co je pro něj v životě důležité. Za pár měsíců, končí školní rok a on pojede na velké prázdniny zpět domů. Napadlo ho, že rodičům udělá radost a osamostatní se. Přestěhuje se ke svému bratranci tady do Británie. Bude to mít ke škole blíž. Pomalu začal spřádat plány na svoji budoucnost a to jej pomalu unavilo. Nakonec neměl ani ponětí, kdy usnul. **Další ráno je budil jejich každodenní budíček. Křik, rozražené dveře a spousta hluku. Michael nespokojeně zabručel a hodil si přes obličej polštář. Bylo mu strašně, ačkoliv nic nepil ani nic podobného, cítil se, jakoby měl pěknou opici. "Michaele vstávej, máme službu na snídani," drbl do rozespalého těla rozcuchaný Ashton. "Ještě pět minuuuut," zaškemral chraplavě mladší, ale to na Ashe neplatilo. "Vstávej lenochu!" drbl do něj znova. Michael se tedy po několika dalších minutách nechal vystrnadit z postele. Tedy... nechal. Spíš z něj Ash ztrhnul peřinu a shodil jej na zem, načež Michael bolestně zaskuhral. "Irwine ty jsi vážně debil," nadával ještě dlouho po té. Na snídani měli přichystat švédský stůl tak, aby si každý mohl vzít to, na co měl chuť. Samozřejmostí bylo pečivo a k tomu i přílohy jako máslo, sýry, salámy a podobné. pak nalili do džbánů mléko a několik druhů džusů Pomáhaly jim ii nějaké dívky a chlapci z ostatních oddílů, takže jim to ubíhalo. Nakonec byla snídaně nachystaná a do jídelny začaly proudit davy hladových a mnohdy ještě rozespalých žáků.**Po snídani se oba chlapci nachystali do školy, ale v půlce balení učebnic a sešitů, jim do pokoje ale vtrhl Luke. "Škola dnes není," oznámil. "Co?" oba na něj vyjeveně koukali. "Dnes je 15.dubna- to je den, kdy jsou na škole místo školy terapie. Přijede několik psychologů a pokusí se s vámi promluvit. Dnes je na řadě první ročník chlapců," vysvětlí a oba mladíci chvíli mlčí a všechno si dávají dohromady. "A co máme tedy dělat?" zeptal se zmatený Michael vlastně i za Ashe, který se chtěl zeptat na totéž "Jen prostě pojďte za mnou, zavedu vás do konzultační místnosti,"pokynul hlavou a vyšel na chodbu, počítajíc s tím, že jej oba chlapci následují. Později se k nim připojilo ještě několik chlapců. Luke je všechny zavedl do jedné místnosti, kde byly postavené židle do kruhu, jako to bývá u sezení alkoholiků nebo nymfomanů. Do místnosti pronikal svit slunce skrz velká okna s roztaženými závěsy, které byly uvázané po obou stranách každého z nich. V místnosti byly podél zdí knihovny zaplněné snad stovkami knih. Michael to všechno chvíli sledoval a pak vstoupil do místnosti. Nestačil však udělat ani dva kroky, jelikož ho zachytila čísi ruka za paži a strhla jej zpět k sobě. Michael zmateně pohlédl na Luka, který ho vytáhl na chodbu. "Michaele ty půjdeš se mnou," oznámil a vedl ho někam úplně jinam. Pryč od místnosti, pryč od Ashe, pryč od jeho skupinky.



Co se týče přidávání nových částí, tak asi čekejte většinou tak tří denní rozestup. Nebude to déle jak týden, ale rozhodně se mi nepovede přidávat každý den. Děkuji za pochopení a doufám, že všichni přežíváte začínající školu ;) 

Zatím se poroučím 

Bluespphire xx

#CATCH ME#  [MUKE Cz AU]Kde žijí příběhy. Začni objevovat