#CATCH ME# [MUKE Cz AU]

#Twenty

Zatímco na svém pokoji Michael utěšoval uplakaného Ashtona, který mu ležel v náručí, otřásajíc se pod nápory vzlyků, Luke chodil po pokoji sem a tam. Jeho spolubydlící Patrick trávil nejspíš čas někde se svou přítelkyní Hannah- tím je myšleno to, že ji nejspíš ohnul někde mezi regály v knihovně nebo v jedné ze tříd. Pod tou představou se blonďák znechuceě otřásl a raději podobné myšlenky a představy vytěsnal z hlavy. Teď v jeho hlavě panovala jediná myšlenka, jedno jméno, které v něm vzbuzovalo snad milion pocitů- Calum.
Je tady. V Arundelu. Celou dobu tady byl. Nevěděl, jestli ho to zjištění naštvalo, potěšilo nebo cokoliv jiného. Měl smíšené pocity. Vracela se mu celá minulost. Všechno to peklo, co tady zažil, ale také ty krásné chvíle, které prožil s Calumem.
Najednou se to v něm všechno nahromadilo a on měl chuť, křičet. Kopat kolem sebe praštit do něčeho. Nakonec silně uhodil pěstí do zdi a vykřikl,"Kurva!" V tu chvíli z jeho úst vypadlo několik ostrých slov a začal divoce třepat postiženou, bolavou rukou. Když nával náhlé bolesti ustál, několikrát se zhluboka nadechl, aby se uklidnil a pak začal znova přemýšlet.
Musí s ním mluvit. Všechno mu vyčíst. Vykřičet mu do tváře, co mu všechno udělal, jak se tehdy cítil a jak moc ho zlomil. Taky mu chtěl vyplivnout do tváře, že je lepší než on. Že se dokázal postavit na nohy a čelit tomu s hrdě pozdviženou hlavou.

**

Když byl čas večeře a Michael se zamlklým Ashtonem seděli u svého obvyklého stolku pro dva, černovlasý se nemohl zbavit špatného pocitu, který měl pokaždé, když pohlédl na prázdné místo vedle Patricka u velkého, jinak zaplněného stolu. Luke dnes nebyl na večeři. Ale Patrick a ostatní z jeho party ano, a to se nestávalo. Pokud nebyl Luke na večeři, vydali se s partou do města do nějaké hospody nebo utajeného clubu. Ale teď chyběl jen Luke.
"Když nebudeš jíst, schodíš ještě víc, než do teď," promluvil Ash tiše, pohledem zvědavě zkoumajíc přítelovu zachmuřenou tvář.
Michael na něj překvapeně pohlédl. Byl více zaskočen spíše tím, že kudrnatý promluvil, než jeho slovy.
"No co? Myslíš, že jsem si nevšimnul, jak na tobě všechno visí? Možná jsem byl poblázněný Calumem, ale stále jsem si všimal, co se s tebou děje. Myslel sis snad, že na tebe úplně kašlu?" pozvedl tázavě obočí. Michael polknul. Nevěděl, co mu na to říct. Nechtěl mu lhát a ano, myslel si to. Ale teď se po jeho slovech najednou zdráhal mu tu pravdu říct.
Proto si jen nervózně odkašlal a roztřeseně započal slova, o kterých ani nepřemýšlel. "V-Víš... Já..."
"Takže sis to myslel," ušklíbnul se pobaveně Ash.
"Ashi j-já-"
"Ne, to je dobrý, Michaele. Chápu to. Cal mě... Zaslepil. Naposledy jsem lásku a péči dostal od mámy a když se tady objevil Calum s jeho sladkým úsměvem, starostlivým pohledem a láskyplnými slovy... J-já .... Prostě jsem-" Ash chvíli váhal nad správným slovem.
"Neodolal," doplnil jej černovlasý.
"A-Ano." Ash těžce vydechl.
"Chápu tě. Také bych neodolal," pousmál se Michael a jeho kamarád naproti mu úsměv oplatil. Najednou se to mezi nimi uvolnilo a oni si začali povídat. Michael cítil, jakoby se vrátily staré časy. Ta doba, kdy sem na Arundel přijeli jako zlomení, zrazení, osamělí, nezkušení kluci. Smáli se spolu, dělali vtípky na učitele a spolužáky nebo dokonce na vysušené rizoto, které jim leželo na talíři před nimi. Zase se začínal cítit šťastný a spokojený.

**

Ash odešel asi o deset minut dřív, než se začali lidé zvedat ze svých míst a opouštět jídelnu s vysvětlením, že si chce dát dlouhou horkou sprchu a nechce, aby tam měl plno a riskoval tak, že na něj nezbyde ani ta teplá voda ani sprcha. Michael tedy odcházel z jídelny sám. Když ale procházel kolem Lukova stolu, spatřil, že Patrick tam zůstal sám a zrovna psal nejspíš textovku na mobilu.
Teď mám příležitost, pomyslel si pohotově Michael a zamířil k němu. Tiše si odkašlal, když nad ním stanul a nervózně přešlápl. Patrick k němu vzhlédl a v jeho tváři se zračilo čisté udivení.
"Ále... Clifford?" pozvedl významně obočí.
"Jo. Eh... Chci se zeptat, kde je-"
"Budu hádat, Luke?" ušklíbl se a Michael si nervózně skousnul ret, načež trhaně přikývnul. "Já věděl, že mezi sebou něco máte," usmál se vítězně.
"Nemáme!" ohradil se Michael.
"Jsi ták roztomilý. Možna Luka i chápu. Bejt aspoň bi... No... Dal bych si říct." Jazykem si přejel po spodním rtu a Michaelovi přejel mráz po zádech. Zorničky se mu zděšením rozšířily a on nevědomky a o krok ustoupil od Patricka dál, ale ten se jen pobaveně zasmál. "Klídek, Michaele. Luke šel někam do města, prej chce nový tattoo," zašklebil se. Michaelovi chvíli trvalo než mu to došlo, ale nakonec ho to trklo.
"Kurva!" zaklel a vyběhl tak rychle, až málem převrhl židli, o kterou se celou dobu nervózně opíral. Patrick se za ním jen nechápave a z části také pobaveně díval.

**

Luke procházel potemnělou ulicí a rozhlížel se po malých obchůdcích. V duchu si připravoval řeč pro Caluma. Pohledem klouzal po různých cedulích a nápisech, až konečně objevil nápis Tattoo studio a zhluboka se nadechl. Přišel k výloze, ale obchod byl potemnělý. Místnost byla šerá a on toho moc neviděl. Zkusil zaklepat klouby prstů ma prosklené dveře, kde byla vyvěšená tabulka s otevírací dobou. Luke pocítil hořké zklamání, když uviděl u pátku nápis ZAVŘENO. Nechtěl se ale vzdát, a tak zaklepal ještě jednou.
Jakým udivením pro něj bylo, když se jedny z dveří v šeré místnosti otevřely a v nich se zjevil Calum oblečený do černých tepláku a stejnobarevného trika s dlouhým rukávem, které perfektně obtahovalo jeho vypracovanou hruď a pod jeho látkou se rýsovaly břišní svaly. Kdyby k němu Luke nechoval takovou zášť, možná by si i nevědomky mlsně skousnul spodní ret, jako to dělá pokaždé, když má nový objev.
"L-Luku," zamrkal překvapeně Calum, když odemknul dveře od krámu a před ním stanul blonďatý kluk v potrhaných džínách a obyčejném šedém triku.
"Ahoj Calume," pozdravil ledově chlad Luke. Obličej měl křečovitě stažený v kamenné masce, ačkoliv měl chuť začít po něm řvát, brečet a bít ho.
"Ehm, pojď dovnitř. Musí ti být zima," zamumlal a zdvořile ustoupil ze dveří, aby mohl Luke volně projít do jeho krámku, ale ten jen zavrtěl hlavou.
"Pojď se projít. Chci s tebou mluvit," navrhnul a hlavou pohodil někam směrem do ulice. Calum nervózně polknul a přešlápnul.
"J-Já... Neměl bych," řekl váhavě černovlasý, ale když slatřil Lukův prosebný výraz, lterý tam však byl jen na chvíli, něco ho donutilo vyjít ven a zamknout za sebou krámek. Možná to byl pocit viny a možná také jen čirá zvědavost.