#CATCH ME# [MUKE Cz AU]

#Twenty-two

Hola ^^

Opět se hlásím s dalším dílem.

Are u happy guys? :P

Chci vám strašně poděkovat za komenty <3

You're awesome guys <3

   Lukovi se zatajil dech.

   To snad ne, pomyslel si vyděšeně.

   "Michaele!" vykřikl povědomý hlas za jeho zády. Prudce se otočil a spatřil ubrečeného Ashtona. Nejspíš tuhle scénu nějakou tu chvíli sledoval. Nechápal, jak se tady vůbec dostal, ale teď jej zajímalo jméno, které vypustil z úst.

   Michaele?

   Lukův pohled padl na šedivého psa na zemi, nad kterým se sklánělo zvíře, chystající se k poslednímu máchnutí tlapou, a tak i nejspíš ukončit život svého nepřítele. Jenomže jakmile se ozval Ashtonův výkřik, zvíře se prudce otočilo, hledíc na narušitele jejich boje. Zahledělo se na bruneta, jakoby jej poznávalo.

   "A-Ashi... T-To je Calum," vykoktal Luke a Ash se na něj podíval se slzami v očích.

   Přikývl.

   Luke byl zmatený. Věděl to snad? Nebo to pochopil? Proč přikývnul? Sice nepochopil, co to gesto znamenalo, ale jakmile Ashton udělal krok vpřed, chytil ho pohotově za paži, aby mu zabránil se k nim přiblížit. V tu chvíli zvíře zlověstně zavrčelo a otočilo se k nim, psa zanechávajíc ležet za sebou. Luke se vyděsil a pustil Ashtonovu paži. Zvíře přestalo cenit zuby a jen je ostražitě sledovalo, hlasitě funíc.

   "C-Calume. To-to jsem já. Poznáváš mě?" zašeptal roztřeseným hlasem brunet a opatrně udělal další krok. Zvíře nehnulo brvou. Propalovalo Ashe pohledem a jakoby vyčkávalo na jeho další činy, dál stálo na místě. Ashton tedy udělal další krok. Stoupl ale na drobnou větvičku, která pod jeho vahou praskla. Zvuk donutil zvíře sebou trhnout, postavit se zpět do bojovného postavení a výhružně zavrčet.

   "NE!" vykřikl Ashton a napřímil se. Veškerý svůj srach musel potlačit a postavit se Calumovi čelem s hrdě vztyčenou bradou, aby mu ukázal, že se ho nebojí. "Přestaň..." zašeptal, když zvíře přestalo cenit zuby. "Tohle nejsi ty Cale... znám tě. Nechal jsi to zvíře v tobě vyhrát." Pomalu k němu přistupoval. Luke byl celý napjatý. Věděl, že stačí jediná malá chybička, jediný krok vedle nebo špatný zvuk a Ashton je na místě mrtvý. V duchu se modlil, ano opravdu se modlil k Bohu, aby to všechno dopadlo dopře. Zvíře na bruneta upíralo své žhnoucí žluté oči a vyčkávalo, co se bude dít. Každý jeho pohyb skenoval. Nozdry nasával jeho pach, vnímal vibrace, které Ashton vydával, aby se ujistil, že nehodlá zaútočit.

   "Vím, že tohle nejsi ty Calume," zašeptal Ashton, který už byl na délku svých paží od zvířete. Musel zaklánět hlavu, aby mu viděl do tváře. "A už také vím, proč ta tajemství. Vím, že ses mě snažil chránit. Vím, že ses mě snažil chránit před tebou, ale to není potřeba." Opatrně vztáhl ruku ke zvířeti, které sebou trhlo a zavrčelo, ale už to neznělo tolik děsivě. "Neboj," špitl Ashton a pokračoval, až se dotkl ebenově černé na dotek hedvábné srsti na krku zvířete. Opatrně sjel na jeho hruď. "Tady se skrývá pravý Calum. Pravý, milý, krásný, milující Calum, do kterého jsem se zamiloval. To, co jsi udělal s Michaelem... to nejsi ty. Prosím Calume, nenech se takhle srazit k zemi," promlouval Ashton ke zvířeti již bez jediné známky strachu, či nejistoty. Byl zcela upřímný, jeho hlas byl měkký a jeho pohled láskyplný. A možná to, bylo to, co zvíře donutilo tiše, provinile zakňučet a klesnout na všechny čtyři. Obrátil se k šedivému psovi na zemi, který ztěžka mělce a nepravidelně dýchal a očichal ho.

  "Mrzí mě to," zašeptal Calum do Michaelovy hlavy. Potom se naposledy otočil na Ashtona, který tam stál a sledoval je. Nedokázal z jeho tváře nic vyčíst, ale věděl, že tohle posral. Na nic už nečekal a rozeběhl se pryč. Pryč do lesa, daleko od Ashtona, Luka a Michaela, kterým tolik ublížil. Hluboko do temnoty. Věděl, že jakmile se probudí, nebude si nic pamatovat. Jedině zranění, která utrpěl mu možná napoví, co se odehrálo.

   Na místě již přešlého boje vládlo ticho. Ashton klečel u Michaela a tiše k němu promlouval, snažil se jej udržet při životě. A Luke? Ten nevěřícně stál těsně za Ashtonem a shlížel na psa, kterým měl být Michael. Nemohl uvěřit tomu, co se stalo. Během jedné noci, jakoby se jeho život obrátil vzhůru nohama. Jeho bývalý dá se řící milenec a nynější sok, byl krvelačné nebezpečné zvíře, jeho spolužák, kluk, na kterém mu tolik záleželo a choval k němu nepopsatelné city, na sebe bral podobu psa, s kterým se již setkal. Proto mu pes Michaela tolik připomínal... on to byl Michael.

   "Michaele..." zašeptal plačtivě Ashton. "Ty to zvládneš, no tak. Přece tě jen tak něco nesloží."

  "Si piš, že ne," zašeptal chraplavě Michael do Ashtonovy hlavy. Jeho hlas byl tichý a slabý, ale byl tam, což Ashtona donutilo usmát se.

   Ash se s úsměvem otočil k Lukovi. "Bude v pohodě," ujistil blonďáka, který s úlevným výdechem padl na kolena vedle Ashtona a do klína si položil psí hlavu. Pohladil jej mezi ušima a prsty se opatrně vískal v šedivé hebké srsti.

   "Ahoj, Mikey," zašeptal tiše s jemným úsměvem. Pes k němu zvedl unavený pohled a zafuněl.

  "Musím se převtělit..." zašeptal Michael oboum a Ash přikývnul. "Otočte se, nebude to hezký pohled," zaprosil ještě a když jej oba chlapci poslechli, začal s přeměnou.

   Chlapcům se za zády ozývalo nepříjemné lupání, či dokonce křupání a po chvíli i Michaelovo skučení.

   "M-Můžete," vydechl vysíleně, choulíc se do klubíčka, jak kvůli bolesti, tak kvůli tomu, aby alespoň nějak skryl svoji nahotu.

   "Proboha Michale." Ashton k chlapci přiskočil a opatrně jej obejmul. Jeho tělo se chvělo a bylo chladné. "Luku, potřebuje rychle do tepla a ošetřit," otočil se na blonďáčka, který ze sebe okamžitě svlékl šedivé triko a přitiskl ho k ráně na Michaelově břichu, který jen bolestně syknul, ale vděčně přikývl.

   "Odnesu ho," nabídl se Luke a Ash jen souhlasně přikývnul. Luke byl jistě silnější. "Tiskni si to k té ráně," poradil Mcihaelovi a přitlačil triko ještě víc k jeho zranění. Michael přikývl a udělal tak. "Teď tě zvednu," oznámil a začal Michaela ze země opatrně zvedat. Michael si musel kousat ret, aby nekřičel bolestí. Měl dozajista polámaná žebra a spoustu dalších zranění, která o sobě dávala dost vědět.

   "To bude dobrý, kámo," utěšoval ho Ashton, kráčející po boku Luka.

   "V parku mám věci," zachraptěl Michael, naznačujíc, že se chce obléct. Luke přikývnul. "L-Luku?" špitl po chvíli a Luke mu věnoval tázavý pohled, věnujíc mu veškerou svou pozornost. "Asi ti dlužím vysvětlení."

   "Teď ne... později," odbyl ho jemně Luke.

   "Dobře," přikývl Michael a zavřel oči. Byl slabý, strašně se mu chtělo spát. Víčka ztěžkla a on zavřel oči.

   "Michaele?" ozval se něčí hlas, ale ozýval se odněkud z dálky a Michael ho už nevnímal. Vnímal jen temnotu a ticho, které jej táhlo k sobě. Zcela se jí oddal. Nechal ji, ať jej celého pojme, zachytí ho ve své náruči a nepustí.

btw. Ještě jste se nevyjádřili k těm jednodílovkám, tak šup šup ;)