#CATCH ME# [MUKE Cz AU]

#One

Přidávám další ^^ JSem ráda, že alespoń někdo četl Prolog. Je to úžasný pocit vědět, že někomu se to dokonce i líbilo.

Omlouvám se, že se ještě nic moc neděje, ale všechno se prostě ještě musí rozjet :/

"Sedej," zabručel Michaelův otec, pričemž hodil jeho poslední zavazadlo do kufru. Michael toho neměl moc. Jeden kufr na kolečkách, sportovní taška přes rameno a batoh. Momentálně černovlasý Michael si něco zafrfral pod nosem a posunul si své černé Ray Bany výš na kořenu nosu. Měl kruhy pod očima a na jazyku nepříjemnou pachuť ničeho. Celou noc buď probrečel nebo probděl. Měl popraskané rty od toho jak si je neustále kousal nebo olizoval. Posadil se na zadní sedadlo černého Range Roveru a kývl hlavou na řidiče, který ho měl odvézt na letiště. M2l před sebou dlouhou únavnou cestu ze Sydney až do Londýna, kde by si ho měli s pár dalsíma "vyvrhelama" vyzvednou a společně je odvézt do Arundelu, kde tak zvaná "Škola naděje" sídlí na dřívějším hradě, který nese stejné jméno jako malé královské městečko.

Otráveně si povzdechl a upravil si snapback na hlavě, otočený kšiltem dozadu. Z kapsy roztrhaných černých riflí si vytáhnul sluchátka a nespokojeně zabrbral, když zjistil, že jsou nečekaně zamotané.
Už se chystal zabouchnout za sebou dveře, když v tom jej zarazila ruka jeho matky, která na něj pohlížela s lítostí v očích.
"Nezapomeň, že jsi stále náš syn Michaele," řekla svým typickým až přehnaně hladkým milým hlasem.
"Ten buzerant není můj syn!" ozval se okamžitě její muž, který ještě domlouval poslední detaily s řidičem. Michaelova matka si povzdechla a zavřela dveře od auta, přičemž počkala, až její syn stáhne kouřové okénko.
"Tady máš pas, letenky a všechy potřebné papíry aby ses prokázal. Nikde to neztrať ano?" Okénkem mu podávala velkou béžovou složku zadělanou gumičkou. Michael na to jen kývnul a schoval si složku do batohu. Jeho matka si odkašlala, aby jí opět věnoval svoji pozornost.
"Máš tam i pro případ nějaké peníze. Už to máš proměněné v librách," řekla tiše. Michael chvíli jen mlčky seděl a přemýšlel, co ji na to říct. Nakonec se na ni prostě vděčně usmal.
"Děkuju mami," špitnul a jeho matka s úsměvem kývla. Než auto nastartovalo a rozjelo se, Michael ještě stačil zaregistrovat, jak se její rty natřené rudou rtěnkou pohnuly. Naznačila jimi zřetelně tři slova, která Michaela zahřala u jeho zlomeného srdce. Mám tě ráda.
Michael zavřel okýnko a dal si sluchátka do uší. Čekala ho hodinová cesta na letiště. Zahleděl se z okna a začal přemýšlet o všem co se stalo a co se asi bude dít dál. Na mysl mu přišel Matt, který včera v noci tak zbaběle utekl a ani se na něj nepodíval. Michael to pokládal za sprostou zradu. Miloval ho a on ho vlastně jen využil. Došlo mu to v noci, když si celý jejich... vztah přehrával znova v hlavě. Matt ho chtěl dostat vlastně jen do postele, aby s tím mohl vydírat jeho rodiče, jen aby dostal přidáno. Michael se kysele zašklebil a dál už na to raději nemyslel.
Přemýšlel, jak zvládne své vlasy. Sice je teď držel na černé -byl uzavřený a držel smutek, ale co se stane třeba až ho někdo rozzuří? Stačí větší výkýv náladu a jeho tajemství je v háji. Nebude vadit, když se barva změní jednou za týden, ale nemůže se změnit z minuty na minutu. To už bylo divné. Před Michaelem teď stála velká výzva. Musel se naučit dokonale ovládat své emoce. Doufal, že se dokáže udržet lhostejný ke všemu okolo a pokaždé, kdyby měl tendenci změnit náladu, vybaví si Matta jak zbaběle utíkal pryč. Pryč od něj a necháva ho tam ležet na zemi, vystrašeného, zlomeného a poníženého. Michael se zavrtal hlouběji do sedačky a sledoval na pramenu vlasů, co mu spadl do tváře, jak ještě více ztmavnul.
Tohle bude fungovat, pomyslel si spokojeně.
Využije bolest, která ho do teď zraňovala k tomu, aby se obrnil. Použije ji jako zbraň proti okolí. Nedovolí nikomu, aby k němu pronikl a znova ho zranil. Nesmí to dovolit.