#Eighteen

615 67 6
                                    




Hello guys ^^

Zdravím zase po menší odmlce a přináším další díl ^^

Snad se bude líbit 

  Od chvíle, co Hannah popadla Luka a odtáhla ho od Michaela neznámo kam s tím, že ho už dlouho hledala a potřebuje s ním naléhavě mluvit kvůli plesu, uběhlo už několik minut. Michael však stále strnule stál na místě a pohledem hypnotizoval místo, kde ještě před chvílí stál Luke a povídal si s ním. Nechápal, jak se dokázalo vše v jednu chvíli totálně převrátit naruby. Zamračil se, rty semkl do úzké přímky a vztekle nakopl kamínek, který odletěl několik metrů před něj.

 Nechápal to. Proč on?? Proč musel zrovna on tolik trpět? Proč se vždy musel zamilovat dp někoho, koho zkrátka nemohl mít? Kdo měl zapotřebí tolik jeho utrpení? Do očí se mu vehnaly štiplavé slzy, hořce se ušklíbl, cítil, jak se mu v hrdle tvoří knedlík, který nepříjemně tlačil, v nose jej pálilo stejně jako v očích. Rychle zamrkal a zapříčinil tak to, že se mu několik slz spustilo po narůžovělých tvářích. Jedna stekla až na jeho bradu, odkud spadla na tričko a rozpila se tam, zanechávajíc po sobě jen mokrou šmouhu o velikosti hrášku. Druhá se dostala až ke koutku jeho rtů a on zakusil její slanou chuť. Těžce polkl a setřel se poslední slzu hřbetem ruky, která mu uvízla na špičce nosu. Nevzlykal, nebyl to žádný záchvat pláče, jen nechával stékat slzy po tvářích a vsakovat se buď do trička, nebo do rukávu rozepnuté mikiny, kterým slzy utíral. Posmrkoval, protože se mu pláčem automaticky spustilo z nosu a on neměl zrovna po ruce kapesník.

  Kráčel pomalu zahradami hradu, pokládal těžce nohu před nohu, pohled měl díky slzám rozmazaný a nohy ztěžkly. Jakoby byl jeho mozek zpomalený, všechny jeho smysly byly otupělé, jakoby si píchl neznámou drogu. Tohle všechno dokázaly jen hloupé emoce. Znovu se jimi nechával zmítat. Znovu dovolil, aby ho ovládly jeho vlastní city a opět to neskončilo ničím jiným, než zkázou.

**

  Hannah odtáhla Luka za ruku do neznámé místnosti. Luke se ani nestačil rozkoukat, protože jeho pohled padl na kudrnatého bruneta, který se bedry ležérně opíral o katedru, která dominovala celé třídě. Ruce měl založené na hrudi a na tváři měl kamenný výraz, avšak jeho oči přímo sršely nenávistí. Probodával Luka svým pověstným vražedným pohledem a blonďatý neměl tušení, co provedl.

  "Díky," kývl Ashton směrem k Hannah bez známek jediného citu a do dlaně ji vtiskl ruličku bankovek, přičemž to vypadalo, jakoby se jí ani nechtěl dotknout. Hannah se jen pokřiveně ušklíbla a zmizela z místnosti.

  "Co to má znamenat?!" vyštěkl podrážděně Luke, když se za dívkou zaklaply dveře.

  "Necháš Michaela na pokoji," sykl Ashton ignorujíc Lukovu předešlou otázku.

  "Cože?" Luke se tvářil zcela nechápavě Neměl ponětí, o co v tuhle chvíli šlo. "A proč bych to jako dělal?" ušklíbl se arogantně.

  "Protože jestli tě ještě jednou uvidím, že se na něj biť jen podíváš, zařídím, aby tě nenáviděl a už v životě s tebou nechtěl mít cokoli společného," zavrčel výhružně mladší z nich.

  "A nevyskakuješ si tak náhodou, skrčku?" Luke skryl své obavy za jízlivou poznámku.

  Ashton se lehce odrazil od hrany stolu a pár kroky se přiblížil k Lukovi, na jeho vkus možná až moc blízko, ale chtěl blonďákovi nahnat strach, což se mu nejspíš povedlo, protože si všiml, jak se jeho ohryzek pohnul, když polkl. "Varuju tě, Hemmingsi," zavrčel mu do tváře, "Nech Michaela na pokoji."

  "Nemáš mi co rozkazovat, Irwine," odsekl Luke a odtáhl se od mladšího. "Nepleť se mezi mě a Michaela, není to tvá věc." Chtěl se otočit k odchodu, ale Ash ho popadl a přirazil vši silou ke zdi.

  "To si piš, že mi do toho něco je! Víc než si myslíš," zasyčel mu do tváře. "Michael si prošel peklem a nějaký grázl, jako jsi ty mu nebude ničit život!"

  "Já mu žádný život neničím, ty idiote!" křikl Luke a vši silou od sebe Ashtona odstrčil. "Všichni ve mě vidíte jen pitomého děvkaře, co všem láme srdce!" Luke byl vzteky rudý v obličeji.

   "Protože nic jiného nejsi a nic jiného neumíš!" zvýšil hlas Ashton, což pro něj bylo neobvyklé.

  "S Michaelem je to jiné!!" vykřikne Luke a rozhodil ruce.

  "V čem?!" štěkl Ashton.

  "Miluju ho!!" zařval Luke. Nastala chvíle ticha, kdy na sebe oba jen zírali. V Ashtonově tvářil zelo čisté překvapení a v té Lukově jen vztek a zoufalství. Cítil se bezmocně. Poprvé za dlouhou dobu něco cítil a najednou před ním leželo tolik překážek.

  "Po-počkej... ty..." Ashton nebyl s to to všechno zpracovat.

  "Miluju ho," přiznal už o něco tiššeji.

  Ashton se zhluboka nadechl a ještě chvíli mu trvalo, než to celé zpracoval. Luka to ticho ubíjelo.

  "No tak! Řvi po mě! Uhoď mě! Nadávej mi! Unes mě! Cokoliv! Jen... něco dělej," dostal ze sebe zmučeně Luke. Ash se na něj ale jen díval bez jediného slova. Jeho výraz nic neříkal, jeho předešlé překvapení zmizelo za oponou neproniknutelné masky.

  Luke už to nevydržel, otočil se na patě a doslova utekl z místnosti. Vlastně ani netušil, kam to běží. Na chodbě vrazil do několika studentů, co na něj naštvaně pokřikovali, ale nadávky, které kolem něj lítaly vnímal jen okrajově.

**

  Zlomeného Michaela objevil v zahradě až Calum. Michael neměl tušení, co tam ten kluk vůbec dělá, ale byl natolik mimo, že jakmile ho uviděl, vpadl mu do náruče a naplno se rozbrečel.

   Calumovi pak hodnou chvíli trvalo, než z Michaela dostal, co se vlastně stalo, protože to z něj lezlo takříkajíc jako z chlupaté deky.Nakonec mu nezbylo nic jiného než se se vzlykajícím Michaelem posadit na nejbližší lavičku, obejmout ho a čekat, než se uklidní.

  "A co tady vlastně děláš?" zeptal se Michael, stále ještě posmrkujíc a hřbetem ruky si utírajíc zarudlé tváře vlhké od slz.

 "Měl jsem jít s Ashem na rande, ale musím to bohužel zrušit," vysvětlil s lítostivým podtónem v hlase Cal a na chvíli se zatvářil posmutněle.

  "Proč?" Černovlasý byl zvědavý.

  "To... je složité," dostal ze sebe nervózně Cal a podrbal se za uchem. Michaelovi to přišlo zvláštní. Když jsou lidé nervózní, škrábou se spíše na zátylku, ale je fakt, že každý má jiné zvyky. On si třeba kouše ret.

  "Pochopím to," nechtěl se vzdát mladší. Cal se zamračil a škaredě se na něj podíval.

 "Nepochopíš," odsekl nepříjemně, čímž se Michaela trochu dotkl. Calova reakce mu přišla poněkud přehnaná, ale on jen posmutněle sklopil hlavu a odtáhl se od něj.

   "Promiň," špitl omluvně.

   Calum na to však už nestačil zareagovat, protože je vyrušilo tiché odkašlání. První, kdo z chlapců sedících na lavičce, zvedl pohled byl Calum. Michael se první koukl na něj a jakmile spatřil jak zatnul čelist a na spánku mu naběhla žíla, polkl a obrátil se k tomu, kdo je vyrušil a rozhodil Cala natolik, že z něj měl dokonce strach.

   "Hemmingsi," kývl na pozdrav Cal s odměřeným a zamračeným výrazem.

  "Hoode," odpověděl Luke postávající několik metrů od nich a kývl na Caluma jakoby to byl jeho starý známý. Jenomže ani jeden z nich nevypadal ani trochu přátelsky. Michael nervózně těkal očima mezi oběma chlapci a snažil se přijít na to, co se to tady ksakru děje. Calovi se nebezpečně zalesklo v očích, jakoby jeho téměř černé oči změnily na zlomek sekundy barvu. Když spatřil žlutý odlesk v jeho očích, zděsil se.

 Chtěla bych ještě všem čtenářům poděkovat za to, že tu jste čtete, komentujete a hlasujete :3 Dělá mi to obrovskou radost <333


#CATCH ME#  [MUKE Cz AU]Kde žijí příběhy. Začni objevovat