The story of Terry Potter

Kapitola 31. - Znovu kouzla a čáry

2. 12. 1991 - 7:05

TERRESE

Po tolika dnech strávených na ošetřovně Terrese toho rána přišlo divné skoro všechno. I to - nebo možná především to, co předtím brala jako úplně normální a rutinní věc.

Přišlo jí divné probudit se v posteli s nebesy do pokoje plného jiných dívek. Přišlo jí divné procházet těmi obvyklými ranními hygienickými procesy, jako je třeba mytí obličeje nebo čištění zubů. Přišlo jí divné oblékat si školní hábit, když předtím strávila celou dobu jen ve spodních kalhotkách a noční košili... Ale vůbec nejpodivnější bylo snídat ve společnosti svých kamarádů.

„Kruci, mně tohle tak chybělo!" prohlásila, když pozorovala sovy přinášející ranní poštu.

„Nebyla jsi tam ani tři týdny. Z toho jeden celý jsi prospala," připomněla jí Hermiona.

„Mně to přišlo jako věčnost," ohradila se Terry a natáhla se po džbánu s dýňovou šťávou.

„Věčnost budeš dohánět všechno to, co jsme se my za ty tři týdny naučili," pokračovala Hermiona.

„Á, dej už s tím pokoj, Hermiono! Já to zvládnu v pohodě, nemusíš se o mě bát," protáhla Terry, zatímco se snažila nevzpomínat na tu hádku, kterou se svou kamarádkou svedla včera po obědě.

Hermiona Grangerová se ji totiž snažila přesvědčit, aby se podívala alespoň na něco ze zameškané látky. Terry se chtěla jít projít ven a navštívit Hagrida. Hádaly se celou cestu z Velké síně do Nebelvírské věže a chudák Neville se chvílemi tvářil opravdu rozpačitě.

Nakonec hádku ukončila Hermiona jedním naštvaným „Fajn!", které doplnila pohrůžkou, že za ní pak s nářky o nestíhání chodit nemá.

Vrátit se do zpět do školních lavic bylo, i přes všechno, co Hermioně navykládala, pro Terry téměř stejně vyčerpávající, jako kdyby do nich usedala poprvé. Měla problémy s udržením pozornosti a mysl jí stále sklouzávala ke snu, který ji od včerejšího rána nepřestal pronásledovat.

Jen jedno se změnilo: kouzla. Přestože se její spolužáci za těch pár týdnů naučili nemálo kouzel nových (a měli s nimi i o dost více zkušeností než ona), troufala si tvrdit, že si o hodinách vedla docela obstojně. A její domněnku jí potvrdil i profesor Kratiknot, když díky jejímu kouzlu, získal Nebelvír deset bodů.

„Vážně, Terry, jak to děláš, že prostě přijdeš, zamáváš hůlkou a kouzlo se ti povede?" ptal se jí Neville, kterému se opět moc nedařilo, po kouzelných formulích, když mířili do Nebelvírské věže.

„Já nevím, Neville, opravdu," odpověděla Terry trochu nešťastně, když si vybavila, co Neville na hodině prováděl. „Občas mi tak trochu přijde, že i ta kouzla, která dělám poprvé, odněkud znám. Skoro jako kdybych je dělala už někdy dřív - což samozřejmě není pravda."

„To je zvláštní," zamumlal Neville.

„Nepovídej," odfrkla si Terry tiše, aby ji chlapec nemohl slyšet.

„Můžeme se zeptat Hermiony, jestli někdy o něčem takovém neslyšela," navrhl ještě ve snaze jí pomoci. Očividně její poznámku nezaznamenal.

„A nebo nečetla," dodala Terry a oba dva se rozesmáli.

„Prasečí rypák," zahlásila Terrese automaticky, kdy došli k portrétu Bucláté dámy.

Neville ji galantně nechal prolézt jako první a pak se sám málem ocitl na zemi, když ji následoval. Terry se tiše uchechtla, ještě něco se očividně nezměnilo.