The story of Terry Potter

Kapitola 27. - Bradavická vrchní ošetřovatelka

 Kapitola 27. - Bradavická vrchní ošetřovatelka

14. 11. 1991 – 6:51

HERMIONA

„Zavolejte někdo madame Pomfreyovou,“ řekla Hermiona tiše.

„Merline!“ zděsila se Parvati Patilová, když Terresino tělo spatřila. Levandule ihned odvrátila a zamumlala něco o tom, že nesnáší pohled na krev.

„Slyšíte,“ naléhala na ně Hermiona, „dojděte pro madame Pomfreyovou! A taky pro profesorku McGonagallovou!“ Parvati i Levandule ji okamžitě poslechly. Ona sama se sklonila k Terry.

Opatrně jí obrátila hlavu tak, aby k ní byla čelem. Z rány, kterou měla na levé tváři se okamžitě vyhrnula další krev. Hermiona odhrnula zakrvavené vlasy z jejího krku a zkusila, zda jí stále tluče srdce a jestli dýchá. Pořádně si oddechla, když zjistila, že ano.

Odhrnula z jejího těla deku, protože i ta byla celá od krve. Všimla si, že na sobě nemá své pyžamo po bratranci, ale školní hábit. Proč se nepřevlékla?

Z chodby se ozvaly kroky. Spěšné a hlasité.

„Slečno Grangerová, vaše spolužačky mi vyprávěly něco o-“ začala profesorka McGonagallová, ale nebyla schopná to doříct. „Pro Merlina!“ vydechla. „Poppy!“

Bradavická ošetřovatelka k ní okamžitě přispěchala. Odstrčila Hermionu stranou. Ta jen tak tak neupadla. Madame Pomfreyová okamžitě zkusila tep a dech. Pak vytáhla hůlku, zamávala s ní a pronesla několik slov, která Hermiona neznala.

„Minervo, nosítka,“ přikázala ošetřovatelka své kolegyni. Ta jí okamžitě poslechla. Hermioně došlo, že této ženě nebylo radno odporovat.

Profesorka McGonagallová vyčarovala lékařská nosítka, ne nepodobná těm, které mívali mudlové v záchrankách. Pomocí kouzla na ně Terrese přenesly a odnesly.

Hermiona zůstala stát sama ve své ložnici...

***

O polední pauze zašli Hermiona s Nevillem na ošetřovnu. Dokonce i Ron Weasley se k nim přidal!

Celý nebelvírský první ročník nemluvil o ničem jiném, než o Terrese. Všichni hádali, co se jí asi mohlo stát. Jen Neville Longbottom mlčel.

„Jdeme za Terrese,“ řekla Hermiona madame Pomfreyové, když se jí zeptala, co tam pohledává.

„Nepřichází v úvahu,“ zavrtěla madame Pomfreyová hlavou. „Teď k ní nikoho nepustím.“

„Alespoň nám řekněte, jak jí je!“ naléhal na ni Ron.

„Obávám se, že na stavu slečny Potterové se nic nezměnilo,“ řekla madame Pomfreyová a zavřela jim dveře před nosem.

***

Byl večer a většina studentů už byla po večeři. Hermiona s Nevillem seděli v křesílkách u krbu a dělali si úkoly. Tedy, alespoň se o to snažili.

„Neville?“ Hermiona už to nevydržela. Musela se zeptat! „Přiznej se, že ty o tom něco víš!“ vyzvala ho.

„Vím?“ nechápal Neville. „Co vím?“

„O Terry,“ řekla Hermiona. „A o tom, co se jí stalo.“

Neville zbledl. „Ne! O tom nic nevím!“ prohlásil rázně. „Opravdu!“