Kapitola 18. - U čaje a sušenek

866 75 14
                                    

 Kapitola 18. - U čaje a sušenek

12. 9. 1991 – 15:30

MINERVA

Minerva McGonagallová stála u otevřeného okna. Měla volnou hodinu a žádnou práci, která by nešla odložit. Její Nebelvírští prváci měli první hodinu létání. Minerva je ráda chodila pozorovat, ač nikdy ne tak, aby o tom každý věděl.

Tahle hodina se nijak nelišila od jiných. Zatím. Ale pak se stalo něco, co Minerva nečekala. Jeden ze žáků neovládl své koště a spadl z něj. Samozřejmě, Rolanda jej okamžitě odvedla na ošetřovnu k Poppy. A zbytek zůstal venku sám.

Cítím tu malér. Určitě se něco přihodí.

Minerva věděla, že jim Rolanda nakázala, aby nikdo na koště ani nesedl, ale jek už to se zákazy bývá, porušují se tak snadno...

Opravdu to netrvalo dlouho a jeden ze studentů už byl ve vzduchu.

„Tak, a teď za ním půjde další a pak další, až nakonec budou ve vzduchu všichni. Tedy samozřejmě do té doby, než nějaký z nich spadne. A to říkám, že je jisté, že někdo spadne,“ hučela naštvaně Minerva, když vybíhala ze sborovny. „A Rolanda samozřejmě nikde!“

Minerva ve své kočičí pospíchala po prašné cestě vedoucí z hradu dolů na louku. A byla tam tak akorát, aby slyšela tohle:

„Takže bojíš?“ posmíval se Draco Malfoy ze Zmijozelu. To on seděl na tom koštěti, které bylo ve vzduchu.

Terrese Potterová, která stála pod ním a svírala své koště pevně v levé ruce a která byla tou, které se Draco Malfoy očividně posmíval, mlčela. Minerva zůstala stát o kousek opodál.

Zatím si jí nikdo nevšiml a ona doufala, že to tak ještě alespoň chvíli zůstane. Věděla, že správně by měla zakročit, sundat Draca Malfoye na zem a uložit mu školní trest. Minervu však zajímalo, jak malá Potterová zareaguje.

Terrese ještě chvíli nic nedělala. Vypadala, jako by si něco rozmýšlela a Minervu tím neuvěřitelně napínala. Terrese Potterová sáhla do hábitu a vytáhla odsud svou hůlku.

To by mě zajímalo, co bude prvačka provádět v prvním týdnu s hůlkou, prskla mourovatá kočka. Záhy se to dozvěděla.

Terrese Potterová namířila hůlkou na Draca Malfoye a vykřikla: „Accio Pamatováček!“ pak mávla hůlkou znovu a tentokrát zvolala, „Petrificus totalus!“ A než pohybu neschopné tělo Zmijozelského studenta dopadlo na zem, slyšela Minerva ještě: „Arresto momentum!“

Terrese Potterová vypadala v té chvíli opravdu děsivě. Hůlku měla ještě stále napřaženou, v ruce držela přivolaný Pamatováček a ve tváři se jí zrcadlila sebejistota, pevnost a – nezdálo se jí to, ale i – zlobu hodnou Toho-jehož-jméno-nesmíme-vyslovit?

Ohromením si sedla na zadek.

Hned se však z toho, že studentka prvního ročníku umí kouzla, se kterými by zvládla možná i NKÚ, vzpamatovala. Proměnila se do své lidské podoby a-

12. 9. 1991 – 15:45

TERRESE

„Arresto momentum!“

Ve chvíli, kdy se tělo ztuhlého Draca Malfoye válelo na zemi už několik vteřin a všichni strnuli v ohromení, si Terry konečně uvědomila, co vlastně udělala.

The story of Terry PotterKde žijí příběhy. Začni objevovat