The story of Terry Potter

Kapitola 20. - Lumos, Nox a Neville

Kapitola 20. - Lumos, Nox a Neville

13. 9. 1991 – 8:00

TERRESE

„Kde jsi byla ráno?“ vyjela na ni Hermiona, když se vedle ní posadila v učebně dějepisu. „A proč jsi nebyla na snídani? Určitě musíš mít hlad. Proč jsem ti nic nevzala?“

„Uklidni se, Hermiono, jsem v pořádku, prostě jsem chtěla být sama. Přeci víš, nikoho neslyšet a nikoho nevidět...“ zakoulela Terry očima. „A neboj se, jedla jsem.“

„Kde jsi jedla? Ve Velké síni jsem tě dneska vůbec neviděla!“ vykřikla Hermiona.

„To je přeci jedno,“ odsekla Terrese.

„A kde jsi byla včera večer?“ změnila Hermiona jedno pro Terry nepříjemné téma na druhé. „Neviděla jsem tě od té doby, co si shodila Malfoye z koštěte a profesorka McGonagallová si tě odvedla! Jak jsi to udělala?“

„Jak jsem udělala co?“ Ne, že by Terrese nevěděla, na co se Hermiona ptá, ale nechtěla o tom mluvit pokud možno co nejdéle.

„Terry!“

„Hermiono!“ opáčila Terrese.

Terrese jí neodpověděla. Místo toho si vytáhla na lavici tašku, kterou předtím hodila k noze lavice na zem, a začala se v ní hrabat.

„Ty přeci víš, co myslím,“ naléhala na ni Hermiona.

„A co myslíš?“ předstírala Terry, že neví.

„Přeci ta kouzla! Dívala jsem se a některá se učí až ve čtvrtém ročníku!“

„Netuším, o čem to mluvíš,“ odsekla Terrese a položila si na lavici čistý pergamen, lahvičku s inkoustem a krabičku, ve které nosila bílé husí pero.

„Jak myslíš. Podívám se tedy do knihovny, když mi to nepovíš,“ zamračila se Hermiona a praštila učebnicí o lavici.

„To bych tedy nepověděla, ani kdybych to věděla,“ zasyčela Terry a pak už se snažila soustředit se jen na to, co jim začal povídat profesor Binns.

„Prvním lidem, kteří si plně uvědomovali svou schopnost čarovat, se dnes říká Prvomágové. Tito lidé ještě neměli hůlky takové, jako je známe dnes. Používali jen všelijaké obyčejné kouzelné předměty, pokud takové našli, a nebo čarovali bezhůlkově. Této magie jsou dnes schopné hlavně děti. Ale o tom tady dnes mluvit nehodlám, to náleží jiným mým kolegům....“

Přednáška o Prvomázích by Terrese jistě zaujala, kdyby ovšem měli na Dějiny čar a kouzel jiného profesora. Profesor Binns, duch, který je učil, totiž mluvil tak monotónně, že jeho slova uspala půlku třídy do pěti minut.

Terry se pokoušela si zapisovat, co profesor Binns říká, ale šlo to ztěžka. Oči se jí klížily a mysl se jí neustále pokoušela odbíhat pryč. A tak, když si na konci hodiny prohlédla, co napsala, mohla si přečíst jen pár slov.

„Co teď máme?“ zeptala se Hermiony po hodině.

„To bych ti tedy nepověděla, ani kdybych to věděla!“ odsekla Hermiona a odkráčela pryč. Terry jí chtěla ještě něco říct, ale než se jí to povedlo, byla Hermiona pryč. Co jí přelétlo přes nos?

„Deane,nevíš, co teď máme za hodinu?“ obrátila se Terry na Daena Thomase. Ten okamžitě zrudl.

„Formule,“ vypískl.