The story of Terry Potter

Kapitola 3. - 31. října 1981

 Kapitola 3. - 31. října 1981

31. října 1981 – 18:30

LILY

Lily Potterová stála u okna v jejich rodinném domě v Godrikově Dole a pozorovala dění venku na ulici. Škoda že nás nevidí. Ráda bych je také pozvala dovnitř, poslechla si koledu a dala jim sladkosti. Nemohla. Slíbila to.

„Lily, lásko, netrap se,“ šeptl James.

Seděl na pohovce s Terry na klíně. Byl zrovna uprostřed předčítání příběhu o Čarodějově čarodějné Čapce. Terry svírala ručičkami svou láhev naplněnou teplým mlékem. Z příběhu byla nadšená a tak s flaškou trochu mávala.

Lily se usmála. Alespoň někdo tu je šťastný, pomyslela si. Teď byla ráda, že lahvičku začarovala tak, aby z ní nevyteklo nic nikam jinam, než dítěti do pusy. Kdybych to neudělala, jen Merlin ví, jak by to tu vypadalo.

„...a tak se čaroděj Čumbrla a jeho Čapka usmířili a žili spolu šťastně až do smrti,“ dopovídal James pohádku.

Lily mu zatleskala. Nikdy by si nepomyslela, že zrovna on, bude umět tak dobře předčítat, ale on nejen, že to uměl lépe, než ona sama, jeho to navíc i bavilo.

A očividně to bavilo i Terrese. Smála se a smála. Pak si najednou všimla, že její maminka tleská. Zkusila to taky. Lahvička letěla na podlahu a Terry začala plácat rukama o sebe. Rozesmálo to Lily i Jamese.

Po nějaké době – konkrétně, když byla flaštička prázdná – Lily odložila hůlku na stolek a vzala Terry do náruče.

„Tak pojď, ty moje malá čarodějko, půjdeme do postýlky,“ řekla a odešla s ní nahoru do jejího pokojíku.

Když Terry konečně usnula, vrátila se Lily zpátky do obývacího pokoje k Jamesovi. Stál u okna, stejně jako ona před asi půl hodinou.

„Už je tu zas,“ poznamenal.

Lily se nemusela ptát, koho myslí. Ode dne, kdy Bellatrix Lestrangeová unesla Alici a Franka byl Lord Voldemort v Godrikově Dole k vidění téměř každý den.

Lily a Jamese ale to nijak neznepokojovalo. O tom, že Frank vyzradil jejich adresu Voldemortovi se díky Brumbálovi a jeho špehovi mezi Smrtijedy dozvěděli ještě téhož večera a obnovili Fideliovo zaklínadlo dřív, než se sem Lord Voldemort dostal.

Také tiše rozhlásili, že strážcem tajemství se stal Sirius Black. Pravým Strážcem se tak v klidu mohl stát někdo, o kom by si nikdo nikdy nepomyslel, že by se mu s takovou věcí svěřili. Peter Petigrew, jeden z Jamesových přátelů ze školních let.

Udělali tak na přání Siriuse – i když v podstatě jen proto, aby se po roce konečně vystěhoval z jejich sklepa.

Lord Voldemort se obvykle přemisťoval do kostela. Poté prošel celý Godrikův Důl a zastavil se před místem, kde stál jejich domek, a pokoušel se proniknout dovnitř. Často nadával a metal kolem sebe všemožná zaklínadla. A to bez ohledu na možné prozrazení jejich světa.

A vždy se z Godrikova Dolu vracel s neúspěchem.

Toho dne však bylo něco jinak.

31. října 1981 – 19:10

TOM

Tom Rojvol Raddle kráčel po jedné z ulic Godrikova Dolu. Kolem pobíhalo pár dětí v maskách dýní, upírů a něčeho, co nejspíše mělo být kouzelník.