Teri Blitzen

7.kapitola

Dnes jsem vstala s tím, že potřebuji na záchod. Jasně, proč ne. Šla jsem tedy na záchod, ale jak jsem vstala z postele a šla jsem rovnou do koupelny, tak jsem upadla na dlaždičky. Au! Máma s tátou se probudili, byla to rána jako z děla, ale nic mě nebolelo. Praštila jsem se do ruky a jediné co jsem cítila, bylo něco mokrého na ruce. Podívala jsem se tedy na levou ruku a ta byla celá od krve, začala jsem neskutečně řvát, a pak se probudil i bráška. 

,,Teri co je?" zeptal se mě táta, který vyděšený vběhl do mého pokoje.

,,Chtěla jsem jít na záchod a pak jsem rukou spadla na dlaždičky, nic jsem necítila, jen jak mám ruku od krve, teče to všude." fňukala jsem. 

,,No na  vypravování teď nemáme čas, cítíš tu ruku?"

,,Jo, ale nic mě nebolí."

Táta vzal mou ruku a zakroužil jí. Asi milionkrát mi v ní křuplo a já jsem řvala bolestí. Proč se mi to musí stát zrovna den, kdy jsem chtěla jít s mou partou ven? Nepůjdu ven se sádrou, to ani náhodou. 

,,Hm to sis teda dala. Pojď, pojedeme do nemocnice, jestli s tou rukou něco máš tak ti jí vyšetří a školu ještě stihneš."

,,Je to v pohodě."

,,Terino nelži mi tady, prostě pojedeš."

Oukey, tak jsem si na sebe vzala podprsenku, tričko a nějaké kalhoty. S tou rukou mi to vůbec nešlo, takže jsem vše musela dělat jen pravou rukou. Sešla jsem schody a nasedla jsem si do auta. Proč z toho dělají takovou tragédii? Tak mám naraženou nebo zlomenou ruku, nic to nebude. Bože tak budu mít sádru, měla jsem ji už několikrát, přes to tady dělají takové drama. Chtěla jsem na tátu zařvat ať už jedeme, chtěla jsem jít do školy, pouze z jednoho důvodu, ale řekla jsem si že budu asertivní. (Vysvětlení: Asertivita znamená prosazovat vlastní názor či nebýt sprostý a vybuchovací.)

,,Hodanová, Hodanová, Vy jste tomu dala. Už po několikáté máte zlomený malíček. Co jste dělala tentokrát?"

,,Spadla jsem na dlaždičky, ale já tu ruku necítím, nemůže to přece být pouze malíček."

,,Ale ano, může. Vaše ruka je momentálně v šoku, spíše je v šoku Vaše tělo, tím pádem tu ruku nebudete cítit pár hodin, ale máte jen zlomený malíček. na to už musíte být zvyklá, každý rok přijdete se zlomeným malíčkem."

,,Ehm, takže nemusím na tělocvik?"

,,Ne. Máte s sebou žákovskou knížku?"

,,To ne, v tý rychlosti jsem ji s sebou nevzala."

,,No, snad to ta učitelka pochopí, když máš malíček v sádře."

,,V to taky doufám." řekla jsem si potichu.

,,Dobrý, za týden přijďte na kontrolu. Naschledanou."

,,Naschle."

,,Terez? Mohla by si chvíli zůstat? Jen ty sama."

,,Jojo, ale jen na chvíli, musím ještě do školy,.." otočila jsem se na tátu a řekla jsem: ,,tati počkej na mě v autě."

,,Terez, nebo-li Teri Blitzen. Mám jednu dceru, která bohužel nemohla na 4Fans, podepsala by ses jí? Prosím."

,,Samozdřejmě, máte štěstí, že nemám zlomený malíček na pravý ruce." zasmáli jsme se.