Omlouvám se, že video na Halloween vyšlo až teď, ale neměla jsem čas a na tomto příběhu jsem dělala 2 hodiny :)
,,Jestli chceš stihnou všechno, co jste si naplánovali, měla by si vstávat. Je šest hodin ráno!"
,,Teri! No tak slyšíš mě?"
,,Jo, vždyť už vstávám."
A jen co jsem se oblékla, najedla, vyčistila zuby, učesela a tak dále, jsem zavolala Kovymu.
,,Ahoj Kovy, tak svolej všechny, který máš na papíru, kteří souhlasili, že půjdou na ten Halloween s námi. Nabij si kameru, a.."
,,Jojo já vím, vzbudila si mě."
,,Promiň, mamka mě taky vzbudila."
,,Kolik je ?"
,,Něco kolem šestý hodiny, jestli to chceme stihnout, musíme pohnout. Takže ať si do hodiny u mě, zvládneš to?"
,,Jojo, jdu je obvolávat a sraz u tebe. Ahoj."
,,A ještě něco. Ale to ti řeknu až u nás budeš. Ahoj."
,,No, dobře."típl to.
Takže jsem tedy obvolala všechny, který jsem měla na papíru já, aby přišli. Všichni se na to tedy připravili a za hodinu, někteří za dvě přišli ke mě domů. A přišli: Gabča Heclová, GogomanTv, Fallenka, Carrie Kirsten, LucyPug, Stejk, Shopaholic Nicol, Makyna016, GetTheLouk, Kovy (nečekaně), Vidrail, Jmenuju se Martin (ten mi kývl, že to dá po té operaci), Denis Kubík, MadBros, Jirka Král, Vadak, Jonny Valda a Hoggy (Petr Lexa).
A tak jsme se tedy dali do práce. Všichni si přinesli malování, který našli neboli měli doma, dokonce si to přinesli někteří kluci, jako třeba Denis Kubík, ale on se chce namalovat sám jako smrtka, on to umí, viděla jsem to na jeho videu, tak jsem ho při jeho názoru tedy nechala.
My holky, a Denis .. Jsme vzali malování do našich ,,vzácných" rukou a začali jsme malovat sebe. Začali jsme všichni nejdřív se sebou, aby to pak šlo rychle. A mezi tím, co jsme malovali sami sebe, se ostatní stačili obléknout do svých kostýmů.
Hotovo, my jsme namalovaný. Teď stačí nalíčit ostatní a můžeme vyrazit. Mezi tím, co Makyna, Nicol, GetTheLouk, Carrie Kirsten, LucyPug a ostatní líčily, já jsem šla všem pro pití a pro jídlo, protože většina z nich nesnídala. A pak přišel ten problém. Měla jsem jít namalovat Martina.
,,Martine pojď k té stěně tam dozadu." řekla jsem, protože všichni byli rozprostřeni po celým pokoji.
,,Jo dobře."
,,Takže podle toho obleku jdeš za upíra?"
,,Jo."
,,No tak já začnu, zavři oči, prosím."
A mezi tím, co Martin měl zavřený oči a já jsem ho líčila, jsem se podívala do zrcátka a uviděla jsem, jak je za mnou Kovy, jak tam stojí a upřeně kouká na mě a na Martina. Nemohla jsem se vůbec soustředit.
,,No, upír byl lehký, si hotový, jdi se jenom nějak, nějak vyparádit co já vím a pak počkáme na další."
,,Jo, děkuju Teri," chvilku jsme se koukali z očí do očí a pak dodal: ,,mohl by jsem si s tebou potom promluvit?"
,,Martine, buď rád, že jsem tu Gabriellu vůbec pozvala, aby to ,,oslavila" s námi."
,,A co když nechci mluvit o ní ani o nás?"
,,O čem jiným by si chtěl se mnou mluvit?"
,,Tak mě pochop Teri, prostě jsem si to u tebe.. No víš co."
,,Ne, nemám čas. Promiň." Vzala jsem si mou tašku s líčením, postavila jsem se, otočila a šla za Kovym, který jako poslední nebyl nalíčený. Řekla jsem mu, ať si sedne na postel. Sedl si na postel a protože nebyl jako jediný nalíčený, a já jsem ho měla nalíčit, šli si dát všichni dolů snídani. Jediný Martin chtěl zůstat nahoře, ale já jsem mu prostě řekla, že má jít dolů. Zavřela jsem dveře, protože jak znám Martina, chtěl by jít zase za námi. Sedla jsem si ke Kovymu a prohlížela jsem si jeho kostým.
,,Ty jdeš za co, máš jenom košili, kravatu, sako a kalhoty."
,,Nejdu za nějakou příšeru, prostě to nechám na tobě, udělej mi něco s tím obličejem."
,,Dobře."
Rozpůlila jsem si jeho obličej na dvě půlky (představte si to, jako kdyby jste měli normální obličej, udělali šikmou čáru od pravé části čela po levé ucho) a udělala mu jednu část jako roztrženou.
,,Teri, snažil jsem se ti to říct už strašně dlouho, ale Martin na nás dva žárlí. Jako ty poslední dny jak šel z té nemocnice pryč, tak si něčeho všiml prý mezi námi dvěmi."
Koukali jsme se do očí. On seděl, já jsem naproti němu stála a říkala jsem si, jak by mohl on na nás dva žárlit. Oba jsme byli zticha, pak jsem si sedla vedle něho a koukala jsem pořád ale pořád jenom do země.
,,Nechápu to."
,,Co?"
,,Tak on mi básní, jak mě strašně miluje, potom ho nachytám s Gabčou a teď tohle? Prosim tě to je kravina!"
,,On mi sám řekl, ať se od tebe držím dál."
Začala jsem ho zase líčit a po té, co jsem ho dolíčila jsem šla dolů. Za mnou šel i Kovy a bylo 11:00.
,,Hej! Lidi! Poslouchejte. Teď si každý z Vás dá na facebookovou stránku, že v 16:00h bude sraz na Karlově mostě."
Všichni to tedy dali na facebook a my jsme šli na pizzu, potom jsme šli na kolotoče, kde jsme byli asi dvě hodiny a nakonec jsme šli na bowling. A potom byl čas 15:50.
,,Mali by sme ísť." Řekla Lucy
16:00 Na Karlově mostě
Oou, tolik fanoušků jsem tedy nečekala. Bylo to něco jako 4fans. Ale fajn. To je dobře. Miluji naše fanoušky, ať jsou jaký jsou, jsou to prostě lidé, kteří mi pomohli k úspěchu. jsou bájení, miluji je.
A tak jsme tedy strašili lidi, dělali s nimi fotky, dávali jim autogramy a pak jsme šli všichni domů, protože byl večer a chtělo se nám spát. Tento den byl výborný, a na pár chvil.
Na facebooku jsme si všichni psali jak to bylo super a pak jsem jim napsala, že už musím jít spát. Ještě jsem měla rozsvíceno a měla jsem v ruce mobil. Příšla mi zpráva na messengeru a psal mi Kája (Kovy).
,,Tak teda dobrou a doufám, že jsem tě nezaskočil tím, co jsem ti řekl při tom líčení."
,,Dobrou. To už neřeš."
,,Jestli ti Martin nějak ublíží, šáhne na tebe nebo ti prostě bude nadávat, tak ti slibuji, že to jen tak nenechám. Vždycky tu budu pro tebe, ať se děje cokoliv, jasný?"
,,Dobrou noc."
ČTEŠ
Teri Blitzen
FanfictionNení to podle skutečné události! :) Vystupují tam hlavně YouTubeři. Příběhy by měli vycházet pravidelně, v pondělí, ve středu a v sobotu. (A když se mi bude chtít, tak za týden toho vydám víc.) Pokud by příběh vydán nebyl, tak mi nejde internet neb...