20.kapitola

444 20 4
                                    

V pizzerii: ,,Chutná ti pizza?"řekl Petr.

,,Jojo," utřu si pusu: ,,A tobě?"

,,Jo," odložil pizzu a řekl: ,,Hele Teri, ty jsi Martinovi řekla, že spolu chodíme?"

,,Jo," také jsem odložila pizzu: ,,Chtěla jsem, aby si mě nevšímal. Promiň."

,,Já to s tebou klidně budu hrát."

,,Co?"

,,Před Martinem."

,,Ne dík. Tohle po tobě nemůžu chtít. Zaplatíme a půjdeme, musím se ještě naučit tu,..."

,,Platim já. A nechci nic slyšet."

Druhý den, ve škole:

Ne. Tohle se mi jen zdá. U skříněk je Martin s Kovym a je tam i Petr. Pane bože.

,,Ahoj." řekne Petr.

,,Ahoj." vezmě mne a políbí. Takový polibek jsem ještě nezažila. Bylo to nádherný. Jeho rty se dotýkaly mích. Já a Petr. Ale jen co jsem si vzpoměla, že to jen hrajem, už jsem si to tak neužívala. Pustil mě a Kovy s Martinem na mě koukali divně. Vzala jsem do ruky mobil a napsala jsem Kovymu: ,,Jen to hrajem, neboj."

,,Aha." řekne Kovy nahlas.

,,Co aha?" ozve se Martin.

,,Nic." odpovím.

,,Hele Martine. Pojď do třídy, potřebuju s tebou mluvit."

,,No fajn, jak chceš."


Po chvíli řekne Kovy, že je dobře, že Petr s Martinem odešli, aspoň by mi mohl něco říct. Pořád říkal věci, které se netýkali toho, co mi vlastně chtěl říct. A pak řekl: ,,Mám holku." a ve mě hrklo. Stála jsem tam jak tvrdé Y a koukala jsem na Kovyho, jako kdyby byl celý nahý. Ano, není to zrovna dobré přirovnání...

,,No, tak to ti přeju. Kdo to je?"

,,Nicol."

,,Jako, Shopaholic Nicol?"

,,Jo."

,,Tak to ti přeju," nahodila jsem falešný úsměv: ,,Jdeme už do třídy ne? Za chvíli bude hodina."

,,Jo, ale ty máš matematiku, ale já mám s Nicol informatiku. Buď na facebooku, napíšu ti. Začim čau."

,,Chtěla bych se normálně učit matematiku, ne si psát, to můžeme po škole."

,,Fajn, nebuď hned ostrá. Jo a mimochodem. Petr mi řekl, že jste fakt spolu. Taky pedu."

,,No-počkat co?! Jo, vlastně, jsme se dali dohromady." 

,,Okey," usmál se: ,,Čus."


Šla jsem do třídy za Petrem, který už na mě čekal. Měl vedle sebe volné místo a tak jsem si k němu šla sednout. Byla jsem na něho naštvaná, tohle neměl nikomu říkat, měl to být jen fór před Martinem a ne před Kovym. Kovy to ví, ví, že já Petra nechci. Nebo snad ano? 




Teri BlitzenKde žijí příběhy. Začni objevovat