Teri Blitzen

15.kapitola

Já nemohu. Nemohu letět do New Yorku. Kamarádům jsem to ani nepsala, bylo by to zbytečný. Prostě jsme si řekli, že akci, kterou jsme tedy nazvali Halloween, bude na Karlově mostě. A hlavně nevím, jak by jsme to v New Yorku slavili. Neslavili by jsme to tam vůbec, protože nás tam nikdo nezná a hlavně to děláme kvůli fanouškům. 31.říjen se blíží a my už máme připravený všechny kostými. Zabralo nám to sice strašně moc času, několikrát jsme se museli sejít, aby jsme si řekli co a jak, ale stálo to za to. Potom se všichni jen obléknou a přijdou ke mě a u mě se všichni namalujeme. Vzhledem k tomu, že už jsem na kanál nedala docela dost dlouhou dobu video, tak jsem se rozhodla, že ho půjdu natočit. Vůbec jsem nevěděla co mám natočit, ale nakonec jsem si řekla, že můžu natočit Čaj s Teri. 

,,Ahoj všichni! Vítejte u tejtoho videa a tohle video bude Čaj s Teri!" vzala jsem si do ruky čaj a napila jsem se.

,,Dnes mám zelený čaj v tomhle Halloweenském hrníčku. Kdyby jste si ten hrníček chtěli koupit, tak odkaz bude v popisku videa. Jak můžete vidět tak jako minulý rok jsem namalovaná jako kočka. A jdeme na Halloween. Já, nebo já. Spíš nějaký jiný YouTuber mi řekl že by jsme mohli uspořádat jednu akci a tak dál, jako víte co já Vám nechci říkat úplně o co jde a s kým to všechno plánujeme, ale bude to fakt bomba! Děláme na tom poslední týden a mohu říct, že pro Vás, pro naše fanoušky to bude fakt nářez a pořádný překvapení. Všechno se dozvíte, ta akce bude přesně 31. října takže na Halloween a tak jako logicky to bude něco z Halloweenem. Nebudu Vám prozrazovat o co v té naší akci půjde, ale jak už jsem říkala, bude to bomba." a tak dál a tak dál...

Nastal večer, spíše jsem natáčela až do večera a zabila jsem si tedy celý den jenom YouTube. Ale to mi vůbec nevadilo, protože já jsem tu od toho, abych pro mé fanoušky natáčela videa a né abych probírala něco jinýho. 

Sedla jsem si na postel s foťákem a s notebookem a začala jsem editovat video. Po ukončení editování jsem si vyndala mobil ze šuplíku a šla jsem na Facebook. Ne, ani já jsem nepochopila, proč jsem si  nezašla na Facebook na notebooku ale prostě je to tak. Když už jsem tak ležela na té posteli s notebookem a mobilem tak jsem si na notebooku najela na Spotify a pustila jsem si písničky, které mi v danou chvíli úplně vyhovovaly. Na mobilu jsem si pustila aplikaci jménem Snapchat a prohlížela jsem si co různí lidé z mého okolí dnes prožili. A tak jsem si tedy prošla všechny sociální sítě a koukala, co je nového. Šla jsem se najíst, vykoupat a potom jsem si znovu lehla do postele a zabalila jsem se do deky, protože mi byla fakt velká zima. Koukala jsem na televizi a najednou se mi strašně začaly zavírat oční víčka a pak si pamatuji jenom to, že jsem se znova probudila. A čirou náhodou bylo ráno. Zkřivila jsem pusu, protože už bylo zase ráno a zase jsem musela vstávat. Naštěstí jsem vstala brzo a tak jsem vydala video na YouTube. Za pár minut, až jsem si pouklidila pokoj, namalovala a převlékla a všechno možný, podívala jsem se na to video, jak si zatím vede. Když jsem se koukla na liky tak to bylo zcela slušné, ale pak jsem si prohlížela komentáře, četla jsem jeden komentář za druhým a nestačila jsem se divit, kolika lidem vadí, že mluvím o Halloweenu a hlavně že jim nechci říct, co je to za akci. Místo toho, aby se těšili na další video, kde se všechno dozví, tak mi radši budou psát komentáře že to nemám prodlužovat, že to nemá cenu a že to mám říct na rovinu? Příjde mi, že poslední dobou lidi hledají na každém videu úplné kraviny  a hlavně maličkosti. To že ve videu jím a oni potom mají hlad a podobné věci, no to nemyslí vážně ne? Tohle je už moc. Aktualizovala jsem YouTube a četla nové komentáře, které mi zvedly náladu. Aspoň některé lidi jsou normální..

Přišla mi SMS a já jsem si jí tedy přečetla. Tak jsem se zděsila až jsem si myslela, že si ze mě někdo dělá srandu, i když blbou srandu. Byla to SMS od Martina.

,,Ahoj Teri, nechtěla by si mi otevřít dveře?"

Běžela jsem dolů, otevřela dveře a stál tam Martin. Rozeběhla jsem se za nim a skočila mu do náruče. 

,,Je ti dobře? Co noha? Bolí tě? Jak to že tě pustili?"

,,Jsem v pořádku operace se vyvedla a pustili mě domů."

,,Ani nevíš jak si mě vyděsil! Tohle už mi nedělej!"

,,No víš," pustil mě a stáli jsme naproti sobě, dodal: ,,jak si mi v nemocnici říkala, že miluješ Kovyho a že by si mi to neřekla kdybych byl při vědomí jenom že to říkáš teď když při vědomí nejseš a pak tam přišel Kovy,..."

,,On ti to řekl?"

,,Ne, nevím proč, ale jo spal jsem a nebyl jsem při vědomí když si tam byla, ale když jsem se probudil, tak jsem věděl, co si mi řekla."

,,Nevím proč jsem to u tebe řekla, každopádně to není pravda. A i kdyby byla, tak ty s tím nic neuděláš. Ty máš Gabču a víš co? Mě už je to jedno. Jsem ráda že si zdravý a .. Že jsme si skoro všechno vyjasnili."

,,Kovy je dobrý kluk. A jestli ho miluješ a jen si to nechceš přiznat, tak si prdlá."

,,Už jsem ti řekla, jak to je."

,,Víš Teri, já jsem já a ty si ty. Přál bych ti to s ním."

,,A to mi říkáš proč? Já ho nechci chápeš?"

,,To časem pochopíš proč jsem ti to řekl."

,,Já to chci ale chápat teď!"

,,Jedna osoba tě neskutečně miluje a.." pauza: ,,a ta osoba by pro tebe udělala první poslední."