Šemík tu nikde nebyl. Zůstaly tu jen mé boty ležící v trávě a šála která byla zastrčena v jedné z nich.
Až ho najdu, nedostane ode mne žádný pamlsek ještě hodně dlouho!
Co mi zbývalo. Nazula jsem boty, šálu přehodila přes ramena a téměř jen ve spodním prádle jsem vyrazila lesem k domovu.
Ušla jsem asi dva kilometry, když jsem zaslechla dusot kopyt.
Šemík!
Proběhlo mi hlavou.
Ale nebyl to Šemík. Už z dálky bylo patrné, že na tom koni sedí jezdec. Cvalem se ke mně blížili. Najednou si mě jezdec všiml, protože zastavil, sesedl a šel rychlými kroky rovnou ke mně. Přes mlhu jsem mu neviděla do tváře.
Poznala jsem ho, až když byl téměř u mě. Byl to Andrew.
Nevěřícně vykulil oči a zíral, přejíždějíc mě pohledem.
"Co... co ... co..?"
Kotal.
Byla jsem stejně překvapená jako on.
ČTEŠ
Ráchel Steinová
Historical FictionLáska a přátelství. Dvě věci, které dokážou člověka změnit. Ať už k lepšímu, nebo k horšímu.
