"Rachel?"
Pomalu jsem se začala probouzet ze spánku. Zavřela jsem se a v tu chvíli mi teprve došlo kde jsem a že sedím na židli. Prudce jsem otevřela oči.
Ležel celý bledý na posteli a upíral na mě ty krásné modré oči.
"Andrewe..."
Studená slza mi stekla po tváři.
"Co tu děláš Rachel? Psal jsem ti, ať za mnou nejezdíš."
Mluvil chraplavým hlasem.
Chytila jsem ho za ruku.
"Nechci být s nikým jiným, než s tebou. Nenechám se jen tak odehnat. Mám tě ráda Andrewe. A nějaký dopis na tom nic nezmění."
"Udělal jsem hloupost. Zpanikařil jsem. Za ten dopis se ti moc omlouvám. Nikdy jsem k nikomu necítil to, co k tobě. Miluju tě, Rachel."
"Já tebe taky."
Řekla jsem a on se na mě podíval o něco vážněji.
"Rachel, vzala by sis mě?"
"Ano, vzala."
"Jen co se uzdravím, požádám Eleanor s Charlesem o svolení. Určitě budou souhlasit."
ČTEŠ
Ráchel Steinová
Historical FictionLáska a přátelství. Dvě věci, které dokážou člověka změnit. Ať už k lepšímu, nebo k horšímu.
