Ráchel Steinová

-13-

Další den dopoledne:

"Eli, nevíš, jestli by se tu někde nedaly sehnat jezdecké kalhoty?"

Zavolala jsem na ni, zatímco jsem se přehrabovala ve své šatně a ona upravovala květiny, které jsem včera dostala od rodičů, v mé ložnici.

"Zkusím se podívat do šatny mladého pána."

S těmi slovy odešla z pokoje.

Kalhoty mladého pána. Vlastně jsem o něm nic nevěděla. Jen, že je pilot a je mu něco přes dvacet. Nikdy jsem ho neviděla, a to ani na fotce.

Ozvalo se vrznutí dveří. Ve vteřině stála Eli vedle mě a triumfálně drželi v ruce hnědé jezdecké kalhoty a podávala mi je.

"Co tyhle?"

"Ty jsou perfektní. Je si je budu muset přešít."

"Ty umíš šít?"

Zeptala se trochu udiveně.

"Jistěže ano."

S těmi slovy jsem ze svého kufru s osobními věcmi. Dala jsem se do práce.