-36-

39 3 0
                                    

Proběhla jsem dveřmi a zastavila u recepce. Seděla tam starší dáma s kulatými brýlemi.
Dozvěděla jsem se od ní, že jim sem sice nějakého pilota přivezli, ale neměl doklady.

"Druhé patro, místnost pět."

Na nic jsem nečekala a znovu se rozběhla. Místnost pět byla hned naproti schodům. Pomalu jsem vzala za kliku bílých dveří a vešla dovnitř.
Na nemocničním ležel bledý Andrew v bezvědomí. Vzala jsem židli z rohu, posadila se na ní a chytila ho za studenou ruku. Na stolku ležely jeho věci. Bylo mezi nimi i ono porcelánové prasátko.
Do pokoje vešel doktor v bílém plášti.

"Co mu je?"

Hlas se mi klepal.

"Vy jste příbuzná?"

"Ano."

Teoreticky jsem ani nelhala.

"Má otřes mozku a průstřel nohy. Měl štěstí."

Ještě něco zkontroloval a odešel. Pomalu na mě začínal jít spánek.

Ráchel SteinováKde žijí příběhy. Začni objevovat