Podíval se na mě těma vážnýma krásně modrýma očima. Znovu se ke mně naklonil, jenže tentokrát polibek poprvé prohloubil. Ucítila jsem šimrání v podbříšku. Odtáhla jsem se a podívala se mu do očí.
"Něco pro tebe mám."
Zašeptal, vytáhl z kapsy malý balíček a podal mi ho. Roztrhla jsem balicí papír a uviděla krásný medailon s namalovanými květinami. Když jsem ho otevřela, byla tam jeho fotografie. V uniformě, jak jinak.
"Je nádherný."
Zašeptala jsem. Připnul mi ho kolem krku.
Objal mě a znovu políbil. Zase jsem to byla já, kdo se odtáhl první.
"Taky pro tebe něco mám."
Usmála jsem se a podala mu zabalené prasátko.
Roztrhl papír a usmál se.
"Byl to takový můj talisman. Chtěla jsem, abys měl něco, co ti mě připomene, když s tebou nebudu moc být."
"Moc si toho vážím. Miluju tě, Rachel. Chci, abys to věděla. Je válka, život může být pěkně krátký."
Usmála jsem se.
"Já tebe taky."
Znovu mě políbil, ale tentokrát naléhavěji. Zvedl mě do vzduchu a položil na postel. Rozvázal mi župan a znovu mě políbil, tentokrát na krk. Rukou mě začal hladit po těle.
Najednou ztuhl.
"Stalo se něco?"
Zeptala jsem se starostlivě. Něžně mě políbil na čelo.
"Nic, Rachel. Jen nechci udělat něco, čeho bys pak možná litovala. Nemůžu."
S těmi slovy se zvedl a odešel z pokoje.
ČTEŠ
Ráchel Steinová
Historical FictionLáska a přátelství. Dvě věci, které dokážou člověka změnit. Ať už k lepšímu, nebo k horšímu.
