Květen 1945:
Moje podpatky klapaly po tvrdém letištním asfaltu. Už rok jsem pracovala na letišti jako ženská pomocná síla. Přijímala jsem důležité zprávy. Andrewa jsem si vzala před půl rokem. Právě jsem se vrátila z kantýny, když přišla spěšná depeše. Podle pokynů jsem ji otevřela a začala potichu číst:
Všem vojenským základnám:
Vojáci, po dlouhé roky jste statečně bojovali proti nacistické agresi. Proto vám nyní s největší radostí oznamujeme, že Německo před několika okamžiky podepsalo kapitulaci.
Ať žije Britské Impérium!
Něco takového jsem nečekala. Rychle jsem přistoupila k mikrofonu letištního rozhlasu a celou zprávu roztřeseným hlasem přečetla. Vyhlédla jsem z okna. Všichni se radovali a objímali. Asi o deset minut později ohlásilo tu samou radostnou zprávu rádio. Celé národy se radovali z míru. Uvěřily znovu v život.
Tak... jsme na konci mojí první povídko-knihy. Chtěla bych vám moc poděkovat, zvlášť dvěma slečnám Sariron a RauMari , bez jejichž kladných ohlasů bych se na psaní pravděpodobně dávno vykašlala.
Díky všem,
Verča
ČTEŠ
Ráchel Steinová
Historical FictionLáska a přátelství. Dvě věci, které dokážou člověka změnit. Ať už k lepšímu, nebo k horšímu.
