Ráno jsem se po bezesné noci probudila v šest hodin. Převalila jsem se na bok a protáhla se. Byla jsem ve svém pokoji.
Jak? Vždyť jsem usnula v knihovně.
Asi mě sem donesl Andrew.
Budu se ho muset na to později zeptat.
Vylezla jsem z postele a zamířila k šatně. Napadlo mě, že si před snídaní vyjedu na Šemíkovi.
Natáhla jsem na sebe ty přešité kalhoty, světlý rolák, bílý šátek a hnědé jezdecké sako.
Po špičkách jsem vyrazila do stáje tak, abych nikoho neprobudila.
Tam jsem Šemíka vyhřebelcovala a snažila se najít vhodné sedlo. To, které bylo přímo u jeho boxu jsem použít nemohla, protože bylo dámské. Když jsem Šemíka konečně osedlala, vyrazili jsme.
Hned jsem ho pobídla do cvalu. Potřebovala jsem si pročistit hlavu a rychlá jízda mi to umožňovala. Bylo to vlastně poprvé, co jsem jela ven sama bez doprovodu.
Míjela jsem stromy, keře a louky. Po dlouhé době mě obstoupil pocit volnosti a svobody. Milovala jsem ten vítr ve vlasech.
Najednou jsem před sebou uviděla velké jezero. Nikdy předtím jsem
tu nebyla a tak jsem se rozhodla ho prozkoumat blíž.
ČTEŠ
Ráchel Steinová
Ficción históricaLáska a přátelství. Dvě věci, které dokážou člověka změnit. Ať už k lepšímu, nebo k horšímu.
