Ráchel Steinová

-25-

Jakmile za námi zaklaply dveře mé ložnice, začala se značně vykolejená Eli vyptávat.

"Co to prosím tě má být? A vysvětli mi, co jsi dělala s panem Andewem takhle oblečená v části pro služebnictvo?"

No nazdar.

"Já..."

Soukala jsem ze sebe.

"Nebo víš co? Radši to nechci vědět."

Řekla a podala mi halenku a zelenou sukni.
To mě zarazilo. Co si vlastně myslela?

"Není to tak jak to vypadá..."

Když jsem jí celou tu trapnou situaci vylíčila, tak jen ztěžka zadržovala smích.

"Takže se mezi vámi opravdu nic nestalo?"

"Ne... nic."

"Ale líbí se ti, ne?"

Tak tahle otázka mě dokonale zaskočila.

"No nevím... vlastně trochu."

Eli se nad mými rozpaky jen culila.

"A podle toho jak se na tebe dívá bych řekla že se mu taky líbíš."

"Opravdu?"

Snažila jsem se tvářit lhostejně, ale v hloubi duše mě to velice těšilo.