"Já..."
Zhluboka jsem se nadechla.
"Byla jsem na vyjížďce a rozhodla se zaplavat si v jezeře... když jsem vylezla z vody můj kůň už tam nebyl. Mé oblečení bylo připevněné na sedle. No, a tak jdu pěšky."
Podívala jsem se mu do očí. Vypadal daleko nervozněji, přestože on byl ten oblečený. Začal si sundavat jeho jezdecké sako a podal mi ho.
"Vezměte si ho. Musí vám být zima."
Abych se přiznala, zima mi trochu byla.
Poděkovala jsem mu za laskavost a rychle jsem si sako za zapnula a z šátku po několika pokusech uvázala jakousi sukni.
Musela jsem vypadat legračně. Velké sako, krátká sukně, vysoké boty a do všech stran trčící tmavé kudrnaté vlasy.
Nemohla jsem si nevšimnout jak se nad tím uculoval.
"Ehm... odvezu vás zpátky."
Řekl jednoduše.
Cože?
Dříve, než jsem to stihla říct nahlas, chytil mě za boky, opatrně vysadil na svého koně, opatrně si sednul za mě a pobídl ho do kroku.
ČTEŠ
Ráchel Steinová
Historical FictionLáska a přátelství. Dvě věci, které dokážou člověka změnit. Ať už k lepšímu, nebo k horšímu.
