Ráchel Steinová

-9-

Šatník, tedy spíš pokoj plný oblečení, byl obrovský. V podobně velkém pokoji jsem bydlela u paní Davisové.
Oblečení bylo logicky seřazeno na drátěných ramínkách. Byly tu všechny druhy, na které si jen vzpomenete.
Těch bot, sukní, halenek a šatů! Běžný člověk by to za celý život neunosil!

"Vysvětlím ti, co kde je."

Začala mluvit Eli.

"Takže zprava."

Začala ukazovat na různé kusy nábytku věci na ramínkách.

"Tady jsou halenky a denní šaty. Tady sukně. V téhle komodě šály, rukavičky a dole noční košile. Tady večerní šaty. Ve skříni jsou kabáty a věci ke zvláštním příležitostem. Tady v zásuvce svetry."

Snad se tu najde něco jako kalhoty. Ne, že bych měla něco proti sukním, naopak, vlastně se mi i docela líbí, ale přijdou mi příšerně nepraktické.

Zajímalo mě co myslela tím oblečením pro zvláštní příležitosti. Pomalu jsem nakoukla do skříně. Zaujaly mne dlouhé černé tvídové šaty.
Na co to sakra je?

Eli jako by mi četla myšlenky.

"To jsou jezdecké šaty."

"Cože? V tomhle se dá jezdit na koni?"

Usmála se.

"Jezdí v tom všechny dámy. Ty šaty jsou šity přesně pro dámské sedlo."

Zlaté kalhoty.

"Ale teď musíme vymyslet, co si vezmete na tu večeři."

Připomněla mi.