Deníky lovce /Supernatural FF/

Rodinná kletba

Dnes tu mám něco jiného. Něco trochu speciální. 

Ale nejdřív - Deníky lovce jsou povídka, kterou postupně a pomaloučku píšu už několik let. Deníky mají svůj zvláštní příběh, který je v mnoha případech dosti komický. A to nejkomičtější je fakt, že Deníky vznikly jako taková malá a netradiční fanfiction na jinou povídku. Kdysi dávno, snad v době kdy končila pátá série SPN jsme s kamarádkou psali jinou povídku, která se jmenovala Rodinná kletba. Právě tato povídka dala vzniknout Jenny a dala vzniknout i Angele s Iren. Zde se zrodil celý nápad na Angelino prokletí a snahu Iren zničit celou rodinu. Jenže tato povídka nikdy nebyla dopsaná a mě bylo maličké Jenny líto. Proto jsem se rozhodla dát ji vlastní život a dát ji vlastní povídku. No a na světě najednou byly Deníky lovce.

Dnes tu mám pro vás malou ukázku z toho, jak kdysi Rodinná kletba vypadala. Je to docela vtipné počtení. Určitě si všimnete, že od té doby se spousty věcí změnilo - například Deanův vztah s Jenny. 

Všechny komentáře potěší. V záloze mám ještě několik takových krátkých příběhů, které jsou většinou reakce na zlomové body v historii Supernaturalu. Něco jsem zkrátka nezvládla vydýchat a musela poslat Jenny řešit klučičí problémy. Pokud byste měli zájem o další takové krátké exkurze, napište mi komentář. A já (zase někdy) něco zveřejním :))

(A mimochodem - nahoře máte tentokrát obrázek Angely :))

---

Chicago, Illinois

Byl pátek večer, na Chicago padla tma. Lidé pospíchali domů, za zábavou. Jen jedna žena neřešila, co si vezme na sebe, až půjde s kamarády do oblíbeného baru.

Dveře do sklepa zapadlého činžovního domu se se skřípotem otevřely. Žena došla doprostřed temné místnosti a klekla si na zem. Z vaku, který si sebou přinesla, vytáhla bílou křídu a začala s ní na zem kreslit ornament ve tvaru kosočtverce, z jehož rohů vycházeli tři čáry s kružnicí na konci. Do každého kruhu postavila zapálenou černou svíčku. Nakonec do špičky kosočtverce položila misku se zvláštní zelenou směsí. Když byla se svou prací spokojena, postavila se a několikrát se zhluboka nadechla. Poté škrtla sirkou a hodila ji do misky. Směs okamžitě vzplála.

Žena se narovnala, očima pozorně sledujíc své okolí.

"Angela Johnsonová! Jaké to překvapení!" Ozvalo se za jmenovanou. Angela se rychle otočila. Ze stínu se před ní vynořila vysoká blondýna v upnutých červených šatech. "Nechce se mi ani věřit, že tě konečně poznávám."

"Kéž bych mohla říct to samé o Tobě, Iren" Odcekla Angela.

Blondýnka se ušklíbla a s klapáním podpatků se pomalu vydala naproti Angele. "Tvá babička si dala opravdu záležet, aby tě přede mnou skryla. Patnáct let se jí dařilo tě chránit a ty takhle. Jak... pošetilé."

"Zničím tě."

"Vážně?"
Iren se najednou zastavila a podívala se vzhůru. Několik centimetrů před ní byl na stropě v kruhu namalován pentagram. "Ďáblova past," ušklíbla se. "Chytré, ale ne dost chytré."
Její panenky se postupně začali roztahovat, až zakryly celé oční bělmo. "Podceňuješ mě," zavrčela a jednoduše past obešla.

Angela na Iren namířila lahev s vodou. "Už se ani nehni."

"Svěcená voda? Tím mě nezničíš."