Tajemství ostrova Raentos

2. kapitola

(Na obrázku Ginna)

Pohled Karen:

Cesta uběhla rychle, a než jsem se nadála, byly jsme na místě.

Stály jsme na malém parkovišti u nějakého zálivu. Všude kolem kotvila spousta malých lodí. Vyšly jsme z auta a zamířily k malé budce u mola. Tam nás pozdravil divoce vypadající muž, mohlo mu být tak čtyřicet.

,,Dobrý den, máme tu pronajmutou loď na jména Karen Smith, Jane Parker a Emma Jefferson," řekla máma.

,,Jefferson s jedním f?" otázal se muž.

Koutkem oka jsem zahlédla, jak Emma protočila panenky a vypadala, že muže na místě usmaží pohledem. Jak ona nenáviděla, když lidi neuměli napsat její příjmení!

,,Se dvěma," rychle odpověděla máma, která taky věděla, že Emma za chvíli vypění.

,,Dobře." řekl muž a na chvíli se zahleděl do svých papírů. ,,Ano, na tato jména tu něco mám. Brocku!" zvolal.

Z malých dveří na straně budky vyšel starý muž, oblečený v šedých šortkách a pruhované bílo-modré košili. Usmál se na nás a pokynul k molu.

,,No, myslím že samy už to zvládnete," řekla máma.

Otočila jsem se a objala ji. ,,Budeš mi chybět," řekla jsem.

,,To ty mě taky," odpověděla.

Odtáhla jsem se a podívala se na Brocka. Usmál se a pomalu a rozvážně se rozešel po molu. Zavolala jsem: ,,Ginno!" Ginna přiběhla a já se rozešla za Brockem. Slyšela jsem Emmu a Jane, jak říkají ,,Nashle Mary!"

,,Ahoj, užijte si to," odpověděla máma.

,,Ahoj!" zvolala jsem naposled a máma se otočila, nasedla do auta a odjela.

Brock nás vedl po molu, míjeli jsme spoustu zchátralých rybářských lodí a pramic.

,,Na tomhle poplujeme?" zeptala se opovržlivě Jane, ukazujíc na jednu starou loď.

Brock se usmál a ukázal na jachtu, která byla přivázaná o kousek dál. ,,Lepší?" zeptal se.

Podívala jsem se tím směrem. No, tak to ses vytáhla mami, pomyslela jsem si. Nadšeně jsme nastoupily a prohlídly si naši jachtu. Při vstupu se mohlo jít po schodech nahoru ke kormidlu, kam hned zamířil Brock, nebo dolů do podpalubí, kde byly dvě postele a jeden gauč a jiné věci, třeba noční stolky. Za pilotní kabinou byla příď, kterou ohraničovalo nízké zábradlí.

,,Ale notak ty tvrdohlavej pse! Ta loď tě neukousne!" nadávala Jane, poněvadž Ginna odmítala vstoupit na palubu. Vrčela a krčila se na molu.

,,Páni!" slyšela jsem Emmu.

,,To je fakt úžasné!" řekla Jane, které se již podařilo Ginnu uplatit za hrst psích granulí.

,,Můžem se jít opalovat na příď," napadlo mě. Na můj nápad obě hned přistoupily. Zaběhly jsme do podpalubí, převlékly se do plavek a vzaly si sluneční brýle. Vyšly jsme ven a zamířily na příď. Brock nás zřejmě slyšel, neboť se na přídi objevila tři lehátka. Ginna vesele pobíhala po palubě, a vždy, když se loď více zhoupla, nadskočila a zavrčela. Bylo legrační dívat se na ni.

,,Můžu vyjet slečny?" zeptal se Brock.

,,Ovšem," odpověděla jsem.

Posadily jsme se na lehátka a Brock se pomalu rozjel. Emma se začala mazat opalovacím krémem. Má strašně citlivou pleť. Když skončila podala ho mě, a já pak zase Jane. Chvíli jsem pozorovala Ginnu, jak kňučí a leží na podlaze. Moc šťastně nevypadala.

,,Ginno, pojď sem!" zvolala Emma, které bylo fenky líto.

Ginna přiběhla, a lehla si jí na nohy. Usnula. Usmála jsem se a zadívala se do moře. Došlo mi, že od snídaně jsme nic nejedly.

,,Nemáte hlad?" zeptala jsem se. Emma přikývla.

,,Já bych si taky něco dala. Mám sendviče od mámy, počkejte donesu je," řekla Jane. Zaběhla do podpalubí a přinesla modrou krabičku se sendviči.

Snědly jsme je a znova si lehly na lehátka. Emma hladila Ginnu a Jane vypadala, jakoby usnula. Ležela nehybně a její blonďaté vlasy lehce povlávaly ve větru. Líbily se mi víc než Emminy, neboť je měla kratší, asi do půli zad. Vždy jsem se divila, jak Em zvládá své vlasy, dlouhé snad až pod zadek. Začalo se mi chtít spát.

,,Em?"

,,No, Karen?"

,,Asi si taky trošku schrupnu."

,,Dobře já zůstanu vzhůru a potom vás probudím."

Nečekala jsem na odpověď a zavřela oči. Tak to začíná.

Takže jsem tu s další kapitolkou.

Jo, vím, že zatím je to celkem nuda, ale v další části se už konečně něco stane. Ale nic extra nečekejte, přece jen je to náš první příběh.

Komentář nebo vote potěší =).

Btw tuhle kapitolu bych chtěla věnovat Bara_fi04. Moc díky za podporu =).

Vaše Kkobari a Zuzík.