Tajemství ostrova Raentos

12. kapitola

(Na obrázku Jane s Thaniou (i když Than je vlastně modrá, jen se mi líbil ten obrázek)

Pohled Jane:

„Thania?" zopakovala Karen. Přikývla jsem.

„Thania. To je pěkné jméno," řekla Emma. „Připrav se," dodala. Na co? Za chviličku mi to došlo. Moje zápěstí. Bože! Jak jsem na tohle mohla zapomenout? Pálilo to jako čert. Když se znak poprvé vypaloval Emmě, netušila jsem, proč se tak bolestně tváří. Teď jsem to ale naprosto chápala. Kdy tohle skončí? Emma se na sedačce svíjela asi minutu, takže už by to mohlo...

V té chvíli bolest skončila. Rychle jsem trhla rukou a podívala se na zápěstí. Za tu chvilku se mi na ruce stihla objevit malá modrá kapička.

„Wow," vydechla jsem. „Takže bolet už mě to nebude?" zeptala jsem se Emmy, jen tak pro jistotu. S úsměvem přikývla. Oddychla jsem si.

Dairia se zezadu připlížila k Thanie a vybafla na ni. Thania nadskočila a vypískla. Jsou spolu tak roztomilé! Dairia byla asi o dvacet centimetrů větší. Ale Thania je hezčí!

„Hele, něco mi teď došlo," ozvala se Karen. „Když ty jsi Dairiu našla v lese," ukázala na Emmu, "je zelená a ty máš na ruce lístek. A ty," ukázala na mě, „jsi ji vylovila z vody a máš kapičku. A Thania je modrá" konstatovala.

„No jo, to mě nenapadlo," přiznala jsem se. Pohladila jsem Thaniu, která ležela na stole. Dairia se k ní přiblížila, a tak jsem pohladila i ji.

„Víte co by mně zajímalo? Za jak dlouho budou tak velké, že na nich budem moct lítat," zeptala se Emma.

„A zase vidět toho tvého elfíka, že?" popíchla jsem ji. Emma se mírně začervenala a já se jí začala smát. Proč se Karen nesměje?

„Hele, nechte si toho! A ještě jsi mi neodpověděla," řekla nasupeně.

„Hm, no když vidím, jak je velká Dairia, tak bych to typovala tak na tři dny. Ale zítra už asi bude schopná lítat sama. Tebe by ještě neunesla," ušklíbla jsem se. Bylo to absurdní, poněvadž Emma je z nás nejlehčí.

„Jdu spát," řekla z ničeho nic Karen a odkráčela po schodech. Nechápavě jsem se za ní dívala.

„Co jí je?" zeptala jsem se Emmy.

„Nemá draka," odpověděla prostě.

„Hmm, to jo no," přitakala jsem. „Pojď Thanio, taky půjdem spát," řekla jsem své dračici. Jak uslyšela své jméno, hned zbystřila.

„Tak dobrou Jane, ještě tu asi zůstanu," odpověděla.

„Dobrou," řekla jsem. Natáhla jsem ruku ke stolu a Thania po ní vylezla na mé rameno. Společně jsme vyšly nahoru po schodech. Chtěla jsem se jen rychle osprchovat, ale Thania mi vlezla do vany a zřejmě se jí líbilo cákat se se mnou v teplé vodě, takže jsme se ve vaně válely asi půl hodiny. I přes odpor svého těla jsem vylezla a převlékla se. Pak jsem skočila do postele a Thania se stočila na mém druhém polštáři. Pokusila jsem se znovu otevřít mysl a napojit se na Thaniu. Podařilo se.

Dobrou Thanio, řekla jsem jí.

Dobrou noc Jane, uslyšela jsem ke svému překvapení. Uvolnila jsem se a usmála se. Po chvíli jsem usnula.

Nevím, co k tomuhle napsat.

Votes... prosííííííím =D

Kkobari