Tajemství ostrova Raentos

1. kapitola

Pohled Karen

Probudily mě paprsky, které nakukovaly do pokoje otevřeným oknem. Podívala jsem se na hodiny. Bylo 8:17.

Posadila jsem se a promnula si oči. Málem jsem zaspala! Vstala jsem a běžela do vedlejšího pokoje.

,,Vstávej Em!" vykřikla jsem a rychle z Emmy strhla peřinu. Odpovědí mi bylo zamručení. Jak se takový líný člověk mohl dostat na střední? pomyslela jsem si. Vypadala fakt hrozně. Její dlouhé zrzavé vlasy vypadaly asi jako Socha Svobody. Jak může mít někdo takové vlasy? řekla jsem si.

,,Zvedni se z té postele ty lenochu a oblíkni se!" zakřičela jsem na ni.

,,Ale vždyť je sobota," vzdorovala Emma.

,,Prázdniny! Ostrov Raentos vzpomínáš?" Emma sebou škubla a spěšně se posadila.

,,Jsem ráda že to chápeš, tak dělej!" vykřikla jsem naposledy. Tohle by ji už mělo probrat.

,,Však už vstávám," ozvala se Emma a pomalu se pokoušela postavit. Obvykle byla zábava dívat se, jak ráno bojuje se svým rozespalým tělem, ale dnes jsem měla na práci jiné věci.

Rychle jsem vyšla z pokoje a jala se hledat svůj mobil. Tebe ta hra na schovávanou nějak baví, řekla jsem si a ohla se pod postel. Tam byla jeho obvyklá skrýš. Naštěstí tam byl. Spěšně jsem vytočila Jane.

,,Ahoj" ozvalo se z mobilu.

,,Čau, už jsi vzhůru?" blbá otázka.

,,Děláš si srandu? Jasně! Kdo by dneska zaspal?"

Já? řekla jsem si pro sebe. ,,No to nevím možná Em"

Jane se zasmála. ,,Já už mám nabaleno, čekám už jen na vás."

A sakra. ,,V kolik jsme se domluvily že přijedem?"

,,V devět." Uf, mám ještě čas.

,,Dobře tak se uvidíme před tvým domem."

,,Tak čau."

Zavěsila jsem.

,,Emmo dělej! Máme už jen půl hodiny!" Otevřela jsem skříň a vytáhla džínové kraťasy, bílé tílko a můj oblíbený světle modrý šátek s bílými květy. Rychle jsem se oblékla a prohlédla jsem se v zrcadle. Podívala jsem se na své hnědé vlasy sestřižené do mikáda a hlavou mi blesklo, že si musím umýt hlavu. Zašla jsem do koupelny a umyla se. S turbanem na hlavě jsem seběhla schody dolů do kuchyně. Emma už seděla u stolu a jedla rohlík s marmeládou. Už je i oblečená, překvapilo mě. Měla na sobě tmavě zelenou sukni nad kolena a světle žlutou halenku. Zjistila jsem, že jídlo nachystala i mně.

,,Jsi rychlá Em," řekla jsem jí.

,,Zato ty ne," odvětila.

,,Kdybych tu nebyla tak ještě spíš!" zašklebila jsem se.

Vyplázla na mě jazyk.

,,Jane už je hotová, hádám," řekla.

,,Znáš ji, už má nabaleno."

Ukousla jsem si rohlíku a zadívala se do stropu. Už jen pět hodin a budu si naplno užívat prázdniny u moře na ostrově Raentos. Vtom se mi něco otřelo o nohu. Dala jsem ruku pod stůl a nahmatala hebkou srst naší borderky Ginny. Dva týdny bez rodičů, jen my tři a naše Ginna.

Do kuchyně vešla mamka.

,,Ahoj holky, tak co, těšíte se?"

Odpovědí jí bylo jednohlasné ANO!

Dojedla jsem svůj rohlík a vypila pomerančový džus, který máma přinesla a vyběhla nahoru do svého pokoje. Vytáhla jsem svůj velký cestovní kufr a nabalila si oblečení, knížky, a vůbec všechny potřebné i nepotřebné věci. Poté jsem šla do koupelny. Usušila a učesala jsem si vlasy, umyla si zuby.

,,Em už jsi? Můžeme už jet?"

,,Ještě ne, zapomněla jsem si kartáček"

Jej já si svůj taky zapomněla. Rychle jsme si pro věci zaběhly a šly ven k autu, kde už na nás čekala máma. Nacpaly jsme svoje kufry do auta a já ještě zamávala do okna na tátu, který zrovna vstal.

Nasedla jsem na místo vedle řidiče. Emma ještě zaběhla do domu pro Ginnu a obě si sedly dozadu. Vyjely jsme pro Jane. Cestou jsme míjeli mou starou základku. Vzpomněla jsem si, jak se mi děti smály, neboť jsem byla ve třídě nejmladší a navíc jsem nosila rovnátka. Rychle jsem vzpomínku zahnala. Karen, teď není čas být smutná, začínají ti prázdniny! řekla jsem si. Dorazily jsme k domu od Jane. Ta už tam samozřejmě čekala. Usmívala se od ucha k uchu. Rychle naložila své dva kufry do auta a sedla si vedle Ginny. S Emmou si začaly povídat.

Já je moc neposlouchala, jen jsem se dívala z okna a přemýšlela, co mě asi čeká.

Takže... Můj první příběh. Ano, sestra mě konečně přemluvila, abychom napsaly příběh. Tak jsme složily tuhle slátaninu. Pokud vás to baví tak gratuluju, pokud ne tak sorry. Budu moc ráda za každý koment nebo vote.

Ještě bych chtěla říct, že přes vánoce moc přidávat nebudu, ale pak se zas rozjedu (doufám)

Takže prostě díky za přečtení =)

Vaše Kkobari a Zuzík