8. kapitola

97 19 6
                                    

Pohled Emmy:

Ani nevím, jak ta naše konzervace pobíhala. Pamatuju si akorát, že mi moje dračice sdělila, že se jmenuje Dairia. Pak jsem ucítila strašné brnění v hlavě a omdlela jsem.

Probudila jsem se na gauči, Jane a Karen stály nade mnou a starostlivě se na mě dívaly. Když zpozorovaly, že jsem se probrala, usmály se a Karen řekla: „ No konečně, myslela jsem, že už tu zůstaneš ležet napořád." Posadila jsem se a vyhrkla: „Jmenuje se Dairia!" Vtom jsem ucítila, jak mě začíná pálit zápěstí. Tvář se mi smrštila do bolestné grimasy a já zase spadla na gauč, zavřela oči a snažila se nesnesitelnou bolest vydržet. Po nějaké chvíli bolest přešla. Odvážila jsem se otevřít oči a koukla se na své zápěstí. Cože? Proč mi o tomhle Aeldir neřekl?

Na mé ruce se objevil znak. A nebyl to jen tak nějaký znak. Byl to malý zelený lísteček.

„Wow," povzdechla si Jane při pohledu na mou ruku. Něco mi blesklo hlavou a otočila jsem ruku, abych viděla na Aeldirův prstýnek. Byl stejný jako znak.

„No, je mi to blbé říkat, ale to chci taky!" řekla Karen a závistivě se na mou ruku dívala. Všechny tři jsme lístek hypnotizovaly očima.

Asi bychom ani nepřestaly, kdyby se neozvala moje dračice. Jej, vždyť je to vlastně Dairia. Na to si nikdy nezvyknu!

„Copak?" otočila jsem se na ni a usmála se. Byla tak roztomilá!

„Máš hlad?" zeptala jsem se jí. Vydala nějaký prapodivný zvuk, brala jsem to jako souhlas. Vstala jsem a vyndala z lednice rybu. Popadla jsem nejbližší misku a nalila do ní vodu. Pak jsem vše položila před Dairiu. Zvědavě očichala rybu a pustila se do ní.

„Em, nevím jak ty, ale já jdu spát," řekla Karen a odkráčela nahoru do svého pokoje.

„Asi už taky půjdu," řekla jsem Jane a ona přikývla.

„Pojď Dairio," zvolala jsem a má dračice se mi usadila na rameni. Vyšlapala jsem schody a otevřela dveře. Ještě jsem zavolala na Jane: „Dobrou!" a zavřela za sebou. Rychle jsem se převlékla a skočila rovnou do postele. Konečně!



Kapitola o ničem...

Strašně bych chtěla těm, co to dočetli až sem, poděkovat za 100 reads!!! Moc vás miluju! Jako ta kapitola za to vůbec nestojí. Chci říct že je krátká na to jak to čtete. Ne, že vy hodně čtete a... Zas píšu úplné blbosti!!! Kašlu na to, jdu spát :D !

Ještě jednou mooooooooooooooooc děkuju!

Kkobari

Tajemství ostrova RaentosKde žijí příběhy. Začni objevovat