Beru si učebnice matematiky z mé skříňky když najednou můj pohled upoutá fotka založená v ní. Jsme na ní všechny tři, na.pláži. Já, Allison a Lydie. Nevím jak to zvládnu bez ní. Byla to moje nejlepší kamarádka. Musím ji přivézt zpátky, ať to stojí co to stojí. Z nostalgického uvažování mě vyrušuje Allison. "Vydíš toho kocoura. Od něj bych si dala říct." říká a kouše si vrušeně nehet na prostředníčku. Ohlížím se za sebe a vidím ho. Je vysoký, tmavovlasý a s dokonalou postavou. Dost mi připomíná Scotta, ale v jeho očích je něco jiného. Nevím co to je ale chtěla bych to zjistit. Na vlastní kůži. "Měla by si ho nechat mě, ty máš Scotta." poznamenává Allison a směje se. Na to vážně nemám co říct. Ten kluk zrovna prochází kolem mě a já neodolám a věnuji mu pohled kterým jsem vždycky flirtovala s novými zajíčky. Věnuje mi svůdný úsměv a odchází do šaten lakrosu. "Nezdá se ti, že je tu nějak moc nováčků?! Koukej na tu zrzku co je u Isaaca." říká a těká pohledem směrem k nim. Odvracím se od ní pohrdavým pohledem a mířím do třídy. Tohle bude ještě zajímavé.
--------------------
"Chceš se projet?!" říká ten svůdný kluk a ukazuje na svou nadupanou motorku. U dveří stojí Scott a vím že se dívá. Chci vidět co udělá, chci vědět jak se bude prát o svou kořist a tak nasedám a pevně se k němu tisknu. Scott zatíná pěsti a brunátní zlosti. Tohle bude sranda. Vyjíždíme a než se stačím vzpamatovat zastavuje před lesem. "Chci ti něco ukázat" říká a táhne mě hluboko do lesa. Vždyť já ani nevím jak se jmenuje! Všechna poučení proti úchylům a pedofilům ve škole asi byla zbytečná..
Najednou prudce zastavuje a tiskne mě ke stromu. Přitahuje se ke mě a naše nosy se sotva dotýkají. Vydechuji a pokládám mu ruku na hruď. "Víš o tom že můj přítel je kapitán lakrosového týmu?!" říkám a rukou přejíždím ho boku až k jeho tváři. "Asi to risknu." dodává a prudce a vášnivě mě líbá. Rychle ho odstrkuju ale on se nenechává "Ale noták, to stačí" snažím se ho od sebe odlepit. "Ani zdaleka ne." povaluje mě na zem a přišpendluje mě k ní. Kopu ho mezi nohy a sténajícího ho odstrkuji stranou. "Ona říkala že to s tebou nebude lehký." chytá mě za nohu a stahuje mě zase dolů. Ona?! Kdo! Co má tohle sakra znamenat? Udeřuji ho nohou do obličeje a to ho opravdu vytáčí. Věnuje mi pěst do obličeje a láme mi nos. Skučím bolestí a koušu ho do ruky. Vysmýkám se z jeho sevření a dávám se do běhu. Najednou se přede mnou objevuje ta zrzka a drží své drápy na Isaacově krku. "Jestli ho chceš živýho tak bych být tebou nikam nechodila" Co se to tady děje? říkám si a snažím se zachovat chladnou hlavu ale jsem v pasti. "Měla by sis zřídit trochu respektu a kázně, protože tvoje beta nás zavedla rovnou k tobě a ani to nebylo těžké" dodává a pohrdavě protáčí panenky. Vrčím a předvádím ji pro výhružku rudé oči. "Ta barva ti nesluší, klidně ti od ní odpomůžu." říká se smíchem pro změnu ten kluk. Nemám v úmyslu se nechat zabít ale mám pocit že nejsem moc ve výhodě. Je jasné že tohle jsou omegy ale asi vědí co dělají když mi chtějí vzít schopnosti. Vybíhám vstříc té holky což ji tak překvapuje že zamrzává. Povaluji ji na zem a vrážím ji pěst do obličeje. Dostávám Isaaca z jejího sevření a ten se vrhá na toho ďábelského kluka. Ta holka má fakt grády protože mi dobře dorasovává obličej. Najednou se ve mě rozpíná pocit který jsem ještě necítila. Směs vzteku, povrchnosti a hlavně síly. Něco mi říká že to mám udělat a tak se do toho opírám. Celým svým tělem se nořím do dlouhého a silného řevu. To děvče se s utrápeným výrazem chytá za uši a dává se do křiku. Udeřuji ji znovu a znovu a dostávám ji k zemi. Když se otáčím Isaac na mě jen vyjeveně hledí svými zlatými kukadly. "Vypadnem odsud."
----------------------
"Jak si to udělala? Něco takového jsem v životě neviděl!" vyhrkává Isaac a zastavuje mě přede dveřmi. V odpověď jen udiveně třesu hlavou a vytrhávám se z jeho sevření. "Já nevím, prostě se to stalo!" Opravdu mu nemám na to co jiného říct. Něco se prostě ve mě hnulo a stalo se to. "To je jedno....jo a chtěl bych se omluvit za to že jsem tě vystavil nebezpečí. Byl jsem hlupák." dodává s úšklebkem a pomalu couvá zpátky k autu. "Byl jsi prostě jenom muž. Hezký holce prostě neodoláš." říkám a směji se, tehdy mi dochází že jsem se vlastně taky nechala zlákat hezkou tvářičkou. "Máš pravdu, už dávno jsem jedné podlehl." dodává a odjíždí. Na tváři mi vyskakuje ruměnec a culím se do prázdna. Otvírám dveře a v předsíni mě ihned odchytává Scott. Prudce mě chytá za paži a s kapkou zloby na mě vyjíždí "Co to bylo? Kde si byla?" Velmi dotčeně se obhajují a pomalu couvám "Hele právě jsem sobě a Isaacovi zachránila zadek tak si tu žárlivost prosímtě nech." Kroutí hlavou v údiv a pouští mě "Promiň to jsem nevěděl. Co se stalo?" ptám se provinile se tlemí. "Dvě omegy si myslely že se stanou alfou ale díkybohu selhaly" dodávám a odcházím si do kuchyně pro vodu. "Hlavně že jste oba dva v pořádku."
Opírám se o kuchyňskou linku a hltám sklenku vody. Hlavou mi najednou bleskne myšlenka. Možná nebudu až tak špatná alfa....Doufám že se vám díl líbil :333 jsem ráda za každý komentář a názor. Chtěla bych poděkovat všem věrným čtenářům a věřím v to, že se vám bude tento příběh stále líbit. Pokud si přejete abych celý ten incident s Lýdii vyřešila a přivedla ji zpátky tak pište do komentářů....jsem ráda za každý názor ;)))
ČTEŠ
Teen Wolf- New Love
Fanfiction...Změň svůj osud... Jmenuji se Sydney Stilinski. Mám ujetýho bráchu Stilese a chodím na střední v Beacon Hills. Všude kolem nás se dějí divné věci, tím myslím nadpřirozené věci. Všichni naši kamarádi jsou něčím zvláštní, jen já s bráchou jsme nudně...