Temnota A Noty (Pozastaveno)

2.

Petr
Chvíli jsem ještě otálel a oči stále upíral k místu, kde zmizela. Nakonec jsem se otočil a zamířil loudavými kroky nazpátek. Přece mě jenom čekalo rozezpívání, zvuková zkouška a světelná zkouška. Ikdyž nevím k čemu je, když je sotva něco kolem poledne. Zakručelo mi v žaludku a tak jsem trochu přidal do kroku, abych hlad ihned utišil.

Fatima
Když už jsem si byla jistá, že mě ten floutek nesleduje, opět jsem klesal do méké trávy a ponořila se do rozjímání o své minulosti. Mohla jsem tomu zabránit, kdybych dávala větší pozor na cestu, stihla bych se tomu autu vyhnout a nebo aspoň zabránit tolikánasobné smrti, která se kolem mne v tu chvíli rozprostřela.

Celé mé uvažování nakonec zbortila vzpomínka na Patrika. Na naše společné dny i noci. Musel jsem se reochu začervenat, když jsem si vzpoměla na naše divoké probdělé noci. Řádili jsem jako zvířata a přes den se neustále škádlili. Žila jsem jen pro něj.

Najednou jsem se opět ocitla v jednom z barů v Praze. Tancovala jsem jako šílená a vedle mne se ladně vlnila kamarádka Terka. Byla jsem už lehce opilá a vzápětí jsem zakopla a svalila se na krásného, vysokého, zrzavého kluka, který se mi později představil jako Patrik Lavosier. Láškovali jsme spolu a tancovali. Nechaváli se unášet vášní. A když byl čas jít domů, sám mě doprovodil. Konec si už asi domyslíte.

Nespočekrát se mě snažil vytočit poznámkami na můj vzrůst, avšak já se jen tak nedala a s pobavením pozorovala, jak on sám rudne vzteky.  A cožpak teprve má malá sestra Lucka. I tu jsem chladnokrevně zabila svou nepozorností. Vzpoměla jsem si na její zvonivý smích pokaždé, když se před ní řekl někaký dvojsmysl. Potlačila jsem slzu. Byla tak mladá! Celý život měla ještě před sebou. To já jsem jí skazila celou budoucnost. S láskou jsem se rovzpomněla na její šibalské modrozelené oči.

Zavrtěla jsem hlavou. Všem jsem sebrala život! Své mamince, sestře i příteli! Jsem vrah! křičela jsem na sebe v duchu. S nechutí jsem si vzpoměla i svého otce, který nás opustil kvůli umélé, načančané barmance. Pche! Ani zdaleka nebyla tak krásná jako má matka!

Objala jsem si břicho a začala se ponalu kolébat sem a tam, abych utišila bolest, která jako železná ruka sevřela mé útroby. Marně. Nebýt utišujících prášků, které do mne neustále doktoři cpali, zbláznila bych se z toho. Avšak v poslední době mi přísun prášků omezeli, což na mne mělo značný vliv. Mnohem častěji jsem měla sklony k sebevraždě, častěji mě ujraničobali halucinace a také jsem více trpěla na noční můry.

Ale doktorů je to jedno. Prý abych se nestala závislou a kdesi cosi. Matně jsem si uvědomovala čas a tak jsem vztala a vydala se zpět do svého "pokoje". Ať už to mám z krku přála jsem si vroucně.

Petr
Nezaujatě jsem přejížděl ze zákulisí dav lidí v naději, že ji někde najdu. Po chvíli marného pátrání se konečně objevila. Krátké, neposedné, černé vlasy ji trčely do všech stran a zdálo se, že jí to nijak nevadí. Nervozně těkala ledovýma očima sem a tam a tvářila se jakoby ji celá tahle záležitost nezajímala. Narozdíl od ostatních. Málem mi až vyrazilo dech, kolik dětí a lidí do 30-ti let se nacházelo v léčebné. Většima z nich byla duchem nepřítomná a nebo, aspoň co jsem postřehl, byly jako chodící mrtvoly, ale někteří se tvářili jako normální lidé. Stejně jako ona neznámá dívka, kterou jsem přistihl plakat v parku.

"Petře?" poklepal mi na rameno Lukáš "je čas." S jiskřičkou v očí jsem se nadechl a vyběhl ven na podium. Ihned se ozval potlekst. V publiku jsem se zaměřil na ty krásné modré oči a po celý čas mého zpěvu se do nich vpíjel. Ona si toho nejspíše nevšímala a dál svůj zrak upírala někam směrem za mne. .....řvou ať vrátím se do dnů kdy i já byl tím kdo vlastní cenu zná! Zapěl jsem poslední notu Lhůty záruční a uklonil se. Přítomní se dali do výskání a tleskání. Rozhlédl jsem se a spatřil  ji, jak utíká pryč. Spolu s Lukášem jsme se ještě jednou uklonili. "Já zjistím kdo to je" zašeptal jsem si pro sebe a na Lukášově tváři jsem zbystřil náznak úšklebku.

_________________________________________
* Ahoj, tak máme tu další kapitolku. Opět jsem se překonala XD 700 slov. Snad se vám líbila  a pokud máte nějaké připomínky, nebojte se napsat do komntářů a mebo soukromých zpráv. :)