Temnota A Noty (Pozastaveno)

33.

Fatima

Ráno pro mě bylo velmi bolestivé. Mé tělo jakoby protestovalo proti každému pohybu. Ze spodní části zad mi vystřelovala nepříjemná bolest až ke krku.
Nespokojeně jsem zamručela a pomaličku jsem se natáhla k nočnímu stolku, kde obvykle měla svoje sídlo chladivá mast.

Ale kde nic, tu nic. S narůstající beznadějí jsem se donutila vstát. Avšak ani v koupelně mast nebyla.
,,Hledáš něco?" Ozval se za mnou mužský hlas. Leknutím div jsem nevyletěla z kůže. ,,Nemohl by jsi příště se aspoň snažit mi nepřivodit infarkt?" Zabručela jsem. Petr se dal do smíchu.
,,Moc vtipné mi to nepřipadá. Neviděl jsi někde chladivou mast?"

Mezi dušením se smíchy Petr ze sebe vysoukal jednu celkem srozumitelnou větu o tom, že mast nikde neviděl, ale že mě klidně namasíruje. ,,To si nechám líbit," zavrněla jsem a pak spěšně dodala, ,,ale žádné hříšné nápady. Neznamená, že když nevidím, nemužu ti jednu vrazit."
,,Jojo." A vedl mě zaruku pryč z koupelny.  Po chvíli jsem se ocitla nejspíše na gauči zády vzhůru. Během chvilky mi už Petr vyhrnoval triko a chystal se i rozepnout podprsenku. ,,Já jsem řekla bez postraních úmyslú." Pohrozila jsem mu. ,,Neboj." Šeptl a rychlým pohybem ji rozepnul.

Chvíli se nic nedělo a já už chtěla začít láteřit, avšak najednou se onoho postiženého místa dotkly jeho teplé ruce. Ucukla jsem, ale brzy jsem se opět uvolnila. ,,Už je to lepší?" Zeptal se starostlivě. Místo odpovědi jsem jen zavrněla blahem. Jeho jemné dotyky ve mně vytvářely malinké statické výboje.

Najednou jakoby se v mém břichu rozlétlo tisíce motýlků. V mé mysli se začali vytvářet velmi peprné představy. Slyšela jsem lehké Petrovo uchechtnutí a během nanono sekundy mé rty zasáhl útok Petrových něžných polibků. Chviličku jsem přemýšlela co udělám, avšak chtíč mě brzy přemohl. Plně jsem se mu oddala. A na bolavá záda jsem už nemyslela.

Pokračovàní příště....