Fatima
Horké slzy mi brázdily tvář. Co jsem komu udělala?! ptala jsem se sama sebe, ale nemohla jsem na nic přijít. Zkoušela jsem pomrkávat s nadějí, že bych třeba někde zbystřila aspoň náznak světla, ale bezúspěšně. Temnota mě obklopovala a já se v ní utápěla a jako kámen klesala ke dnu. Nehnutě jsem ležela na posteli a přemýšlela, co by na to vše asi řekl Petr.
Vlastně vím co by řekl. Řekl by něco jako že i tak jsem krásná, že i tak jsem to já a že to spolu zvládneme. Trhla jsem sebou, když se mě dotkly studené, malé ručky. "Neplač" zašeptal Terčin hlas. Popotáhla jsem a řekla:"Ale já nepláču"
"Alespoň nelži" povzdechla si. "Jsem ráda, že tu jsi" špitla jsem láskyplně a pomalu nahmatala její vlasy a pohladila ji. "Pojď mi něco o tobě říct" řekla najednou vesele. Usmála jsem se a pravila:"A co?"
"Nevím, třeba něco o tvém klukovi"
"Já nemám kluka" podivila jsem se. "Tak kdo je ten Petr o kterém v noci ze spaní mluvíš?"
"Já že...?" zarazila jsem se a dodala na vysvětlenou:" Petr není můj kluk."
"No podle toho co říkáš v noci to vypadá jinak" prohlásila šibalsky. Zasmála jsem se. "A jak se jmenuje dál?" vyzvídala. "Řekla bych že ho znáš. Jmenuje se totiž Lexa, Petr Lexa." řekla jsem polohlasně. "Jako vážně?!" vypískla. "Ano" zašeptala jsem ve snaze ji trochu utišit. Když se konečně přestala smát, zvážněla opět a zeptala se na poslední otázku:"Do kdy tady budeš?" Nadechla jsem se, že ji odpovím, ale kdosi mě předhonil:"Moc dlouho ne. Dnes odjíždí"
"Petře?!" otočila jsem se po hlase. "Ano?"
"Jak víš že tu jsem?"
"To já. Nemohla jsem snést jak jsi utrápená a když jsem si vzpomněla, jak jsi po jeho boku zářila v léčebně. Prostě jsem musela" rozlehl se pokojem i Vanesin hlas. Nevěřícně jsem kroutila hlavou:"Tohle je jen zlý sen!"
Áááhojky :D Tak za prvé: MOC VÁM DĚKUJI ZA #145 MíSTO V KATEGORII FANFIKCE. JE TO ÚÚÚÚÚÚŽASNÉÉÉ! Tak a teď k vašim komentářům, já tenhle příběh nezměním i kdyby pro mě přišel samotný santa claus :D Ale jsem ráda že vás příběh baví :3 Pokud máte nějaké připomínky nebojte se je napsat a kapitola další už dnes nevydám :\
ČTEŠ
Temnota A Noty (Pozastaveno)
Fanfiction"Copak nevidíš?! Jsem troska z psychyny! A teď ještě k tomu slepá!" zařvala jsem na něj a rozplakala se....