Fatima
Pomalu jsem se k Petrovi posouvala až jsem se přímo dotýkala jeho ramene. Překvapeně se na mne podíval, ale než stihl něco říct, mírně jsem se k němu naklonila a vtiskla mu polibek. Vyvalil oči:"Co to" "Aby jsi na mne nezapomněl za ten měsíc co nebudeš mít čas" usmála jsem se nevinně. "Takové loučení se mi líbí"
"Moc si na něj nezvykej" bouchla jsem ho do ramene.
Po chvíli se Petr stále trochu vyvedený z míry zvedl s tím, že už musí jet. Smutně jsem se ním rozloučila, ale bez polibku. Dveře se za ním zavřely a já osaměla. Posadila jsem se na postel. "Už jsi zase sama. A tentokrát už Petr jen tak nepřijde" povídala jsem si sama se sebou.
Petr
Při řízení jsem si okusoval nehty a přemýšlel nad dlouhou dobou, kterou musím pracovat a kdy Fatimu neuvidím. Silnice přede mnou se klikatila někam do neznáma. Záhy mě oslnilo slunce, které se pomalu chystalo zapadnou za obzor, a tak jsem sklopil stínidlo. Pohlédl jsem na kameru, ležící na sedadle spolujezdce. Bleskově jsem po ní chňapl a začal natáčet vlog.
Den se pomalu chýlil ke konci a já už zpozoroval světla Prahy a její ruch.
"Takže ona tě políbila?" pozvedl obočí Pavel. ""Jo, proč mi to nevěříš?"
"Je to spíš divné. Políbí tě ikdyž říká, že jen přátelství s tebou je špatné. Nerozumím tomu."
"Víš v jakém je stavu. Nejspíše byla zmatená nebo tak" uvažoval jsem na hlas. "Asi ano. Nech to být a radši bys mohl udělat něco k večeři. Mám hlad" poplácal mě po rameni. Zavrtěl jsem hlavou a začal se věnovat jedné z věcí, které zbožňuji. Vaření.
BAM! Jsem zpět s novou kapitolou. Puvodně měla být dlouhá a propracovaná, ale nějakým způsobem se mi vymazala a já si ji nepamatuji atak jsem jen něco narychlo napsala aby se neřeklo. Snad se vám líbila a pokud máte nějaké připomínky, nebojte se je napsat :)
ČTEŠ
Temnota A Noty (Pozastaveno)
Fanfiction"Copak nevidíš?! Jsem troska z psychyny! A teď ještě k tomu slepá!" zařvala jsem na něj a rozplakala se....
