Temnota A Noty (Pozastaveno)

29.

Petr

Pevně jsem ji držel v náručí a odmítal se jí vzdát ve strachu, že mi zase uteče. A když už jsme se posadili, opět jsem ji k sobě přivinul. Podívala  se na mne prázdným pohledem až mě zamrazilo. Pořád to bylo zvláštní hledět do těch modrých očí aniž by ona mohla vidět mne. 

"Ježušky vy jste tak sladcí!" rozplývala se Vanes. Jen jsem se pousmál, ale Fatima úplně zrudla.  "Tak co budeme dělat?" otázal jsem se po chvilce trapného ticha. "Nic moc" svěsila ramena Fatima.  Podíval jsem se na mobil a z hrůzou zjistil, že návštěvní hodiny končí. Vanesa si nejspíše všimla mého rozrušení a tak se co nejtaktněji omluvila a opustila místnost. Nadechl jsem se a začal:"Už budu muset jít. Návštěvní za chvíli skončí."

"Prosím ještě chvíli" zaprosila. nad jejím psím pohledem by se snad i kámen ustrnul a tak jsem jí slíbil, že s ní zůstanu, dokud mě sestra nevyhodí. Leželi jsme spolu na té malé posteli a povídali si o všem možném i nemožném. O hodinu později nás přerušila sestra a, ač nerad, jsem byl nucen Fatimu opustit. 

Fatima

Po Petrově odchodu celý pokoj zesmutněl. On všemu dodával teplo a jas. ležela jsem na posteli a přemýšlela o celém zvratu v mém chování. Jednou jsem byla sobecká. To se snad může ne? Po chvíli dumání nad sobectvím, jsem se rozhodla to nechat plavat a jít se umýt. Rozhodla jsem se por broskvový gel a čokoládový šampon. Nakonec jsem si lehla ještě s vlhkými vlasy- i přes risk vrabčího hnízda ráno. Zapla jsem mobil a pustila si do učí písničky. Noc bez něj přečkám, zas takový závislák nejsem.