You're Safe with Me [Remus Lupin | CZ]

o7

počet slov: 1416

☄

Jakmile profesor Brumbál opět usedl do svého zlatého křesílka, na zlatých talířích před nimi se objevily hromady jídla. Sydney se na obličeji rozzářil úsměv a nabrala si na talíř nějaké americké brambory, kuřecí stehýnka a nějaký salát. Všechno to vypadalo vynikající.

Všichni noví studenti Nebelvíru se navzájem představili. Napadlo to Lily Evansovou, což Sydney ani moc nepřekvapilo. Přišlo jí, že ona bude ten typ vzorného člověka.

Tento rok do Nebelvíru přibylo deset studentů, čtyři chlapci a šest dívek. Dívky lehce převažovali počet chlapců, ale Sydney to nijak nevadilo. Alespoň bude větší zábava u nich v ložnici po večerech.

Sydney uprostřed svého jídla zvedla zrak na chlapce, který seděl vedle Jamese z levé strany. Lehce přimhouřila oči. Byl jí povědomý...

A pak si vzpomněla. Ten chlapec z obchodu Madam Malkinové, kde mu musela půjčit jeden galeon.

Odkašlala si a ten chlapec se na ni podíval. Byl to on – jeho oči by poznala snad úplně všude. Bohužel si ale nedokázala vzpomenout, jak se jmenoval, když se představovali. Nevěděla, jestli to je Pettigrew... Nebo ten druhý.

Ale on vypadal, jako by si najednou také uvědomil, že je to ona, ta dívka, která mu půjčila galeon, z obchodu. Trochu se mu rozzářily oči, ale i přesto vypadal unaveně a trochu nemocně. Sydney se ho chtěla zeptat, proč tak vypadá, ale přišlo jí, že jako první slova by to nebylo moc efektivní. Bůh ví, tento chlapec by mohl být v budoucnu její nejlepší kamarád, kdyby to začala dobře.

„Ehm, ahoj," začala s nevinným úsměvem Sydney. „Nevím, jestli si mě pamatuješ -"

„Ta dívka z Příčné ulice." Usmál se na ni. Doopravdy se na ni usmál. „Tam jsem ti to asi neřekl doslova, ale mockrát děkuji. Jinak bych nebyl schopný si pořídit hábit... Zachránila jsi mě tenkrát."

Sydney se na něj také usmála. „Tak to jsem ráda. Mimochodem, nevím, jestli jsi pochytil moje jméno, ale jmenuji se -"

„Sydney. Sydney Seakidová." Sydney nevěděla proč, ale měl zvyk jí neustále skákat do řeči. „Ano, pamatuji si tě. Zapamatování jmen mi šlo odjakživa."

Sydney se zasmála. Vypadal rád, že se s někým dal do řeči.

„Já jsem Remus." Představil se. „Remus Lupin."

„Ráda tě poznávám, Remusi."

Pro Sydney jeho úsměv stačil. Nemusela si s ním třást rukou, aby jejich vztah zapečetila – úsměv od obou dvou, z každé strany, stačil. Možná to byl začátek nějakého velkého, skvělého přátelství, o kterém toužila už od malička.

Možná že Bradavice ji sblíží dohromady i se Siriusem, s bratrancem, kterého ještě do dnešního rána neměla moc v lásce. Možná si zde konečně najde opravdové kamarády, které nikdy neměla šanci si najít.

Večeře pokračovala poklidně. Sydney několikrát zahlédla Jamese, jak zírá na Lily Evansovou, ale on i Sirius výtečně bavili všechny kolem. Peter Pettigrew visel na každém jejich slovu, zatímco dívky po Sydneyině pravici si nadšeně povídaly o předmětech, na které se těší a o jiných věcech, o kterých se holky baví.

Kolem deváté večer Brumbál opět vstal a všechny je pobídl, ať jdou na kutě. Jeden z prefektů Nebelvíru řekl prvákům, ať ho následují do Nebelvírské věže, a přesně to udělali.