You're Safe with Me [Remus Lupin | CZ]

33

počet slov: 1428

  ☄  

Sydney byla z ošetřovny propuštěná o pár dnů později. Byla v pořádku, nic se jí nedělo. Vše bylo v pohodě.

Úspěšně dokončila šestý ročník. Pak nastoupila na sedmý s nadějí se stát vysoce postavenou pracovnicí na ministerstvu. Čas od času se ale objevila obrovská bolest břicha a hlavy, které se nedokázala vyhnout.

S Remusem jejich vztah vycházel dokonale. Hestia ji už neotravovala, hleděla si svého. Dokonce si našla i obdivovatele a Remus ani Sydney ji od té doby nezajímali.

Jak čas plynul, blížily se závěrečné zkoušky a konec jejího studia v Bradavicích. Lily konečně přiznala svou lásku pro Jamese Pottera a dali se dohromady, Sirius s Marlene se párkrát zavřeli v přístěnku na košťata, odkud vyšli celí rudí, Dorcas neustále zůstala samotná, přestože začala koukat po jednom klukovi z Mrzimoru.

Postupně se ale Sydneyiny bolesti objevovaly častěji a vždy jí bylo více a více špatně. Madam Pomfreyová s profesorem Brumbálem to pořád považovali za pouhé stresové období. Sydney ale věděla, že to je něco jiného.

Ke konci sedmého ročníku už bolesti byly téměř nezvladatelné. Musela buď sedět, stát a nebo ležet v jedné poloze, protože jakýkoliv menší pohyb ji bolel.

Po zkouškách v sedmém ročníku, které také zvládla, dostala ohodnocení, že perfektně splnila své studium na škole čar a kouzel v Bradavicích a má volnou cestu k tomu, aby se stala pracovnicí na ministerstvu. Sydney by byla ráda, šla by, kdyby nebyla hned prvního dne prázdnin po škole poslána ke svatému Mungovi.

Ale ani tam jí nebyli schopni dokonale pomoci. Zjistili, že pouze trpí nemocí, které se v mudovském světě říká rakovina.

Remus byl neustále po jejím boku, stejně jako její rodina a přátelé.

Zjistili, že do konce života jí zbývají zhruba dva měsíce.

„Nejde to vyléčit," říkávala často její doktorka, „je mi líto, ale v téhle době nelze objevit lék, a určitě ne během dvou měsíců."

Sydney často brečela, kdykoliv ji přišel navštívit Remus. Měli spolu tolik plánů – Remus dokonce bydlel v malém domku, kam se chtěli společně po školním roce nastěhovat. Přišlo jí nefér, že musí do dvou měsíců umřít. Nikdy jí nic nebylo, a pak jednou, během pár týdnů, se všechno změnilo. Přepsal se celý její osud.

Ani nikdy nepřišli na příčinu její nemoci. Jen bezvládně ležela na své posteli v nemocničním pokoji a každý den vyčkávala, jestli ten další nebude její poslední.

Remus postupem času dokonce v nemocnici přespával. Nechtěl ji opustit v moment, kdy jí bylo nejhůře. Často si stěžovala, že už vypadá strašně, jako mrtvola, utahovala si z něj. On jí nato odpovídal: „Proč chceš být krásnější, Sydney? Pořád krásná jsi."